FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Mineralogické lokality



A

B

C

D

E

F

G

H

Ch

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

T

U

V

W

X

Y

Z

(1) (7) (4) (5) (1) (-) (-) (4) (2) (-) (2) (7) (2) (5) (3) (-) (4) (-) (6) (6) (-) (2) (3) (-) (-) (-) (2)

A Nahoru

Albeřice - Bischofův lom

Albeřice - Bischofův lom

Jeden z Albeřických lomů, Bischofův lom, nad Albeřickým potokem, asi 300 m na SV od kóty 785,9, cca 300 m s. od rybníčku při hlavní silnici v obci. Před vstupem do lomu stojí u silnice osmiboká vápenka - chráněná kulturní památka, v níž se v 19. století pálilo vápno.


B Nahoru

Bečváry - lůmek

Bečváry - lůmek

Lůmek nalezneme nedaleko hráze rybníka Bosňák v již. okolí obce Bečváry, 300 m jižně od železniční stanice Bečváry. Je to opuštěný lom v hadcovém tělese, v němž se vyskytují žíly granátického pyroxenitu.


Bezděčín - lom

Bezděčín - lom

Velký 3 etážový činný lom o rozměrech minim. 400 x 250 m a výškou stěny kolem 30 m. Těžba drceného kameniva.


Běloves - Jiráskův lom

Běloves - Jiráskův lom

Josef Jirásek otevřel v roce 1928 lom na těžbu křemitého porfyru na svahu pod osadou Polsko u Dobrošova. Vylámaný kámen byl odvážen hornickými vozíky systémem lanovky z prudkého svahu k násypkám. Těžba však byla nákladná a byla ukončena v roce 1935.


Bludov - lom

Bludov - lom

Lokalita Bludov lom se nachází na severním kraji obce Bludov v zalesněném terénu, přibližně 3 km z. od Šumperka. Lomy na vápenato-silikátové horniny byly otevřeny u Bludova již v 19. století a těžba probíhala až do počátku 20. století. V letech 1989–1991 zde probíhal vyhledávací průzkum na wollastonit a byl otevřen Nový lom.


Bohouňovice

Bohouňovice

Zbytky prací v cípu pole 300m zsz. od statku (tvrze) Hranice. Výchoz granátických serpentinitů a jejich křídového nadloží s pozůstatky historické podpovrchové těžby granátů pro šperkařské účely.


Bochovice

Bochovice

Pole mezi kótou 568 m a obcí Bochovice SZ od obce Bochovice. Obdělávaná pole s výchozy křemenných a pegmatitových žil.


Bořetice

Bořetice

Lůmek je zajímavým pozůstatkem po průmyslové těžbě místních granátů (zvaných „Kolínské granáty“), které se zde dobývaly od poloviny 18. do počátku 19. století. V okolí jsou další lokality spojené s výskytem Kolínských granátů.


C Nahoru

Černá Skála

Černá Skála

Erozí obnažených hornin podloží křídy, tvořících jádro potštejnské antiklinály, je využito těžbou v etážovém lomu na Černé skále nedaleko Potštejna, při silnici ze Lhoty u Potštejna do Záměle.


Černý Důl - vápencový lom

Černý Důl - vápencový lom

Asi 250 m od kostela v Černém Dole najdeme vstup do etážového lomu. Přístup do lomu je po asfaltové komunikaci. V dutinách mramorů najdeme pěkné ukázky agregátů i krystalů kalcitu. Krystaly převážně klencového nebo skalenoedrického typu dosahují velikosti několika centimetrů až decimetrů.


Čertův důl

Čertův důl - uran

V 50. a 60. letech byl v Orlických horách prováděn geologický průzkum zaměřený na vyhledávání rudných ložisek. V létech 1962-65 byla ražena štola na jižním svahu kóty 863 Ostroh, severně od Zdobnice a Čertova dolu. V podzemí bylo vykutáno asi 2700 m chodeb.


Čížkova skála - Geologická expozice (Kutná Hora)

Čížkova skála - Geologická expozice (Kutná Hora)

Geologická expozice je instalována v dnes již opuštěném lomu, který byl funkční zejména na přelomu 19. a 20. století, kdy sloužil jako zdroj stavebního kamene pro stavbu místní dráhy z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou. Lom se proslavil v roce 1901 nálezy krystalů anatasu a brookitu černé a černošedé barvy, tehdy u nás popsaných vůbec poprvé.


D Nahoru

Deštné - Špičák

Deštné v O.H. - lom Špičák

Lom byl založen před druhou světovou válkou a uveden do provozu v roce 1938. Po válce byl proveden detailní průzkum na využití Ti rud, který se ale ukázal jako neperspektivní. Kamenivo se dále v lomu těžilo až do konce 20. století.


Dobrá Voda

Dobrá Voda

Pegmatit je situován v oblasti strážeckého moldanubika, v lese 0,5 km jjv. od Cyrilova a 2 km ssz. od Dobré Vody. NOVÁK (2005) řadí dobrovodský pegmatit k lepidolitovému subtypu.


Dolní Bory

Dolní Bory

Nejbohatší na minerály byly pegmatitové žíly v Hatích, dosud v nich bylo zjištěno 94 minerálních druhů. Největší žíla Oldřich byla několik stovek metrů dlouhá až 30 metrů mocná a byla vysledována do hloubky 130 m.


Dolní Bory - desilikovaný pegmatit

Dolní Bory - desilikovaný pegmatit

Na severozápadním okraji Dolních Borů vystupuje pozoruhodný desilikovaný pegmatit. Jde o nevelké těleso čočkovitého tvaru, 3-4 m mocné, vystupující na styku migmatitizované ruly s borským hadcem, na jehož složení se podílejí následující jednotky: granitická, písmenková, bloková a albitová.


Doubravice

Doubravice - lom

Kracíkův lom leží u křižovatky silnic z Doubravice do Kyjí s odbočkou na Železnici. Stěnový dvouetážový lom má výšku 70 m a rozlohu 0,75 ha. Sopečné horniny dosahují mocnosti více než 100 m a odpovídají olivinickým bazaltům až bazaltandezitům, které jsou součástí vrstevního sledu jižní části novopacké antiklinály.


E Nahoru

Ejpovice

Ejpovice

Nejrozsáhlejší pozůstatek po těžbě železných rud v Barrandienu středočeské oblasti českého masívu. Prvohorní ordovické sedimenty zde tvoří plochou synklinálu zakleslou díky tektonickým pohybům do hornin svrchního proterozoika, které zároveň obklopují celou synklinálu.


H Nahoru

Heřmanov

Heřmanov

Mírně zalesněná deprese 550 m JJZ. od obce Heřmanov, 3,5 km JV. od Křižanova. Remízek a přilehlá lada. Zbytky povrchového (zvodnělého) výchozu, kontakt pegmatitu a hadce.


Horní Bory

Horní Bory

Kamenolom 750 m VJV. od obce Horní Bory, 7,5 km SZ. od Křižanova. V kamenolomu u Horních Borů se nalézají pegmatity s řadou minerálů. Mají menšími rozměry a nepravidelnými tvary. Obvykle jsou to tělesa pouze několik krychlových metrů velká, obvykle daleko menší.


Horní Rokytnice

Horní Rokytnice

Lokalita se nachází cca 410 m západně od jámy Julie, která byla vyzmáhána v polovině 19. století v oblasti odvalů historického dolu Darované štěstí, který je lokalizován na severním svahu Sachrova hřebene nad Horní Rokytnicí.


Hřídelecká hůrka

Hřídelecká hůrka

Hřídelecká Hůra je přírodní památka, kterou najdeme u vrcholku kopce Malá Horka ( 398 m.n.m.). Kopec se zvedá u východního okraje obce Hřídelec, která leží jižním směrem od města Nová Paka. Přírodní památka Hřídelecká hůra je známá především jako bohaté naleziště minerálů.


Ch Nahoru

Chrtníky

Chrtníky - lom

Lom v vrchu Mezihoří (kóta 297.0 m), V. od silnice Svojšice - Chrtníky, v pravobřežní části údolí potoka Struha. Aktivní lom v paleozoických diabasech s odkryvy transgrese křídy přes paleozoický podklad.


Chvaletice

Chvaletice - lom

Areál dřívější povrchové těžby ložiska Chvaletice, skalní výchoz na jižním okraji úložiště popílku elektrárny Chvaletice.


J Nahoru

Jimramov

Jimramov

Zářez silnice Korouhev-Jimramov z. od odbočky na Trhonice. Asi 15 m dlouhé defilé tvořené dvojslídnými pararulami, které přecházejí do perlových rul.


Jívka

Jívka - odval

Důl Bohumír se nachází v areálu společnosti GEMEC – UNION a.s., v katastru obce Jívka cca 20 km východně od Trutnova. V areálu je zpřístupněna štola Bohumír. Návštěvníci mohou do podzemí vstoupit štolou Bohumír a vylézt zpět stejnou cestou nebo vylezou z podzemí nově vybudovanou šachticí. Já lezl šachticí ... Ale vzorky musíte hledat jinde.


K Nahoru

Kojatín

Kojatín

Jižní okolí kojaína cca 700m od obce, pole a les. Zdejší ametysty jsou řazeny k nejkrásnějším na území ČR. Křemen-ametystové žíly byly zjištěny asi 700m jižně od obce na poli po levé sraně silnice z Kojatína do Smrku.


Komarovice

Komárovice

Komárovice se nacházejí asi 10 km jv. od Jihlavy. Staré odvaly se nacházejí na okraji lesa necelý kilometr jižně od obce. Vedle křemene zde najdete baryt, obecné sulfidy (galenit, pyrit, sfalerit) a zelený pyromorfit.


Kozákov

Kozákov

Atraktivní minerály z Kozákova jsou chloubou mnoha muzejních sbírek včetně Národního muzea, novopacké Klenotnice, muzea v Turnově a nespočetných sbírek soukromých sběratelů. Acháty a jaspisy tu mají drahokamovou kvalitu a lokalita je proto vyhledávaná sběrateli minerálů.


Králec

Králec

Lokalita se nachází asi 1 km východně od Králce. Po pravé sraně silnice vedoucí z Králce na Třemešek odbočuje cesta vedoucí k zemědělskému objektu a dále do lesa.


Kraskov

Kraskov

Východní okolí obce Kraskov, lesní porost mezi Zlatým potokem a silnicí Seč – Kraskov. V těžkém podílu minerálů lze kromě vzácných zlatinek nalézt i granáty - pyropy , zirkony aj..


Ktiš

Ktiš

V rámci vyhledávání granátové suroviny pro závod Gramika na Měděnci, kde se vyrábělgranátový koncentrát pro brusné účely, byly prováděny geologicko průzkumné práce v okolí Lhenic. Studovány bylyvýskyty granátové pražuly až migmatity, označované jako kinzigity mimo jiné na lokalitách Ktišská hora a Ktišský rybník.


Kunětická hora

Kunětická hora

Kunětická hora - „Kuňka“ vznikla ve třetihorách, kdy Český masiv zasáhla rozsáhlá vulkanická činnost. Je erozí obnaženým podpovrchovým výronem magmatu. První písemná zmínka o zdejším hradu je teprve z 15. století.


L Nahoru

Lazec

Lazec

Přibližně 4 km severo-západně od Českého Krumlova a 600 m východně od Lazce se na východním úbočí Lazeckého vrchu rozkládá opuštěný grafitový důl. Na odvalu grafitového dolu se lze seznámit s mineralizací zdejšího ložiska. Vlastní ložisko Lazec je spojené v podzemí překopem s 2,5 km vzdáleným ložiskem Městský vrch v Českém Krumlově.


Lom Litice nad Orlicí

Litice nad Orlicí - lom

Těžba kamene v Liticích nad Orlicí probíhá již od konce 19. století a je spojena se stavbou železniční trati Týniště – Letohrad. Dnes produkuje kamenolom široký sortiment přírodního drceného kameniva, k jehož výrobě je použito třístupňového drcení.


M Nahoru

Malhostovická pecka

Malhostovická pecka

Přírodní památka Malhostovická pecka byla vyhlášena v roce 1980 na ploše 1,85 ha v k.ú. obce Malhostovice a je tvořena vyvýšeným skalním útvarem z devonských vápenců (300-332 m n.m.) se skalní stepí a teplomilnými stepními společenstvy s roztroušenými dřevinami při úpatí.


Maršíkov - Steinhubl

Maršíkov - Steinhubl

670 m ssv. od kostela v Maršíkově, na návrší zvaném Rasovna (dříve Schinderhüber). Pegmatitové těleso je světoznámé díky bohatým nálezům chryzoberylu , jenž zde tvoří žlutozelené tabulkovité krystaly a jejich srostlice o velikosti až několika cm čtverečních.


Lom Masty

Masty - lom

Lom byl založen roku 1902 zastupitelstvem tehdejšího opočenského okresu. Lámání kamene bylo zahájeno ve stráni pod bývalým Vitenčovým mlýnem. Lom je rozdělen Zlatým potokem na dvě části.Horninou je šedozelený metabazit (zoisit-amfibol-plagioklasová břidlice).


Mirošov

Mirošov

Obec Mirošov se nachází cca 16 km sv. od Velkého Meziříčí, činný lom se nachází 500 m v. od obce, po pravé straně silnice Mirošov – Blažkov. Lom provozuje firma Colas Jihlava a pro vstup do lomu je třeba povolení provozovatele. Lom je etážový o rozměru cca 300 x 400 m, se zahloubeným patrem.


Mistrovice

Mistrovice

Asi 2,5 km jz. od Jablonného nad Orlicí a 1 km jv. od Mistrovic leží v údolí Tiché Orlice několik kamenolomů. Na levém břehu řeky je lom mimo provoz, těžba nyní probíhá v bývalém Vackově lomě, hned u silnice. Dříve Kostkův a Lhotův lom slouží jako prostor pro drtič a správní budovy.


N Nahoru

Nedvědice - Fluorit

Nedvědice - Fluorit

Lokalita se nachází asi 700 m z. od kostela v Nedvědici. Původním protolitem ortoruly od Nedvědic byl leukokratní peraluminický granit, jehož tavenina byla bohatá na bór a fluor. Drobné hydrotermální žilky s fluoritem a turmalínem, popř. křemenem vznikly ještě před metamorfním přepracováním, které proběhlo v podmínkách amfibolitové facie.


Nedvědice - Mramor

Nedvědice - Mramor

Umělý odkryv, malý zasucený mramorový lůmek v lese, asi 50 m vlevo za horní hranou bývalého velkého lomu na mramor, který je přístupný po asfaltové vozovce, odbočující vpravo ze silnice Nedvědice-Věžná, rozloha 30x30 m. Krystalický vápenec na lokalitě má namodralou, v některých místech dosti sytou barvu.


Níhov - pole

Níhov - pole

Níhov najdeme 12 km západně od Tišnova. Na této lokalitě se vyskytují obecné opály. O opálech z této lokality najdeme v literatuře zmínky již v roce 1903. Nacházíme zde opály zelené, vzácněji zcela černé barvy. Byly zde nalezeny i proužkované bělo-černo-zelené opály.


P Nahoru

Poniklá

Poniklá

Železná ruda se zde těžila od 16. století a je možné že i dříve. Největší rozkvět těžby byl v 17. a 18. stol. Těžil se zde z největší časti rudní minerál limonit, dále se zde vyskytuje haematit, magnetit, psilomelan, pyrolusit, stilpnosiderit, planerit, apatit, wavellit.


Prachovice

Prachovice

Činný lom na východním okraji obce Prachovice. Minerálů bylo popsáno více než 20 druhů. K nejkrásnějším patří různě zbarvené klence a skalenoedry kalcitů. Velikost krystalů je 10 až 20 centimetrů. K vzácným minerálům patří millerit z grafitických břidlic a galenit se sfaleritem, které jsou vázány na křemeny v dolomitických vápencích.


Proseč

Proseč

Mezi obcemi Záhoří a Proseč, 1 km J od kóty 392 (na silnici z Proseče do Pelechova). Příkrov pliocénního bazanitu vyplňující paleoúdolí Paleojizery. Má vyvinutou sloupcovitou odlučností. Jedná se o stejné těleso, které je odkryto v lomu ve Smrčí, Slapu a na Kozákově.


Přibyslavice

Přibyslavice

Opuštěný zatopený lom o průměru cca 50 m, výška stěny nad hladinou vody do 10 m, asi 500 m sv. od centra obce, asi 100 m záp. od lomu č.4. Velké krystaly granátu (běžně 5 cm) jsou známy z Přibyslavic od 30. let, sběratelé je do nedávné minulosti získávali v lomu č.3, který byl však přeměněn na skládku.


R Nahoru

Roudné - štola

Roudné - štola

Lokalita se nachází v katastru obce Bílý Újezd, mezi osadami Roudné a Masty, na levém břehu Zlatého potoka. V těchto místech byl odkryt výchoz lateritického bauxitu, tedy železné rudy mající svůj původ ve zvětralých zelených břidlicích obohacených železem a hliníkem.


Rožmitál u Broumova

Rožmitál u Broumova - lom

Lom Rožmitál se nachází pod hřebenem Javořích hor na severním okraji obce Rožmitál asi 5 km severovýchodně od Broumova. Je založen v  horninách sopečného původu, které jsou součástí vulkanosedimentárního komplexu výplně vnitrosudetské pánve. K sopečné aktivitě tu docházelo cca před 300 miliony lety.


Rožná - Borovina

Rožná - Borovina

V přípravě


Rožná - Hradisko

Rožná - Hradisko

Starý lom s odkrytým výchozem žíly pegmatitu a četné staré haldy, šachta a štola na zalesněném vrchu Hradisko u Rožné. Nalezneme zde minerály jako lepidolit, elbaity, albit, kasiterit, topaz, apatit, amblygonit, montebrazit a další.


Rožná - Opál

Rožná - Opál

Rožná se nachází 5 km jižně od Bystřice nad Perštejnem. Naleziště je známé již z poloviny 19. století. Nacházejí se zde obecné opály nejčastěji hnědočervené až fialově červrné barvy. Zdejší opály jsou nejčastěji hnědočervené až fialově červené.


Rudice - Pískovna

Rudice - Pískovna

Na jiho-západním okraji obce Rudice, vlevo od silnice Rudice-Olomučany se nachází od roku 1993 již netěžená pískovna Seč. Představuje v současnosti jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Vlastní lom má půdorys cca 180 x 100 m a dosahuje hloubky kolem 20-30 m.


S Nahoru

Smrček

Smrček - pole

Smrček se nachází 8 km jiho-východně od Bystřice nad Perštejnem. Opály se nacházejí na poli asi 300 m severo-východně od obce, po pravé straně silnice z obce na Býšovec. Zdejší opály byly známy již na počátku 19. století. Opály na Smrčku jsou zajímavé svou mimořádnou barevnou variabilitou.


Smrčí

Smrčí

S až SV okraj obce Smrčí 2,5 km JJV od Železného Brodu. Stěnový lom v provozu v bazanitu s plášťovými xenolity (olivínové koule). Typické jsou ultramafické olivincké xenolity. Jejich zelená barva a hruběji zrnitá stava je v bazanitu velmi nápadná a velikost xenolitů se pohybuje od 1 cm do výjimečných 60 cm.


Sobotín - Granátová skála

Sobotín - Granátová skála

K lokalitě lze dojít po zeleně značené turistické trase vedoucí ze Sobotína do Rapotína. Granátovka je součástí naučné stezky po významných min. lokalitách v okolí Sobotína. Je tvořena relativně světlými granátickými svory, které přecházejí do kvarcitických svorů a svorových kvarcitů s polohami kvarcitů a čočkami sekrečního křemene.


Sobotín - Pfarrerb

Sobotín - Pfarrerb

1 km sv. od kostela v Sobotíně, v zářezu cesty od kostela ke krupníkovému lomu na Smrčině. Z žil pocházejí i přes 10 cm dlouhé sloupcovité krystaly epidotu, provázené 5-10 mm velkými tabulkovitými krystaly albitu nebo kulovitými agregáty prehnitu. z dalších minerálů se zde vyskytuje apatit, amfibolový azbest, titanit, křemen a klinozoisit.


Sobotín - Smrčina

Sobotín - Smrčina

Opuštěný lom 250 m VJV. od vrcholu Smrčiny (670 m n.m.), v sedlu mezi Smrčinou a Havraním vrchem (778 m n.m.). Lokalitu tvoří dnes již opuštěný lom, který se nachází 2 km v. od zámku Sobotín. Přístup na lokalitu je možný po modré turistické značce od zámku Sobotín nebo po červené značce, která vede od Maršíkova.


Studenec

Studenec

Asi 8 km ssv. od Nové Paky a 800 m s. od kostela ve Studenci probíhá těžba kameniva v etážovém lomu. Přístup do lomu je po asfaltové komunikaci, která odbočuje vpravo ze silnice č. 293 Nová Paka – Vrchlabí. Cesta vede přes pozemek zemědělského družstva a po asi 400 m končí v lomu. Pro vstup je nezbytný souhlas majitele.


U Nahoru

Údraž

Údraž - U údražského obrázku

Lokalita je tvořena opuštěným jámovým lomem U údražského obrázku, který je v současnosti zatopen. Křemen-živcová surovina se zde těžila od roku 1883. Lůmek se nachází v lesích asi 2km z. od Údraže.


Ústup

Ústup - pole

Obec Ústup se nachází v severozápadní části Jihomoravského kraje, čtyři kilometry severovýchodně od města Olešnice, poblíž hranice s Čechami. Patří k nejmenším obcím republiky, které mají vlastní zastupitelstvo.


V Nahoru

Věžná - Lom

Věžná lom

Věžná se nachází 7 km jižně od Bystřice nad Perštejnem. Lokalita se nachází v opuštěném hadcovém kamenolomu nad železniční tratí, po pravé straně Nedvědičky. Lom byl založen v roce 1936 v serpentinizovaném peridotitu. Nápadné jsou především křídově bílé hlízovité agregáty magnezitu, promíšené šedozeleným opálem, méně chalcedonem.


Věžná I. - pegmatit

Věžná I. - pegmatit

Pegmatit se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná. Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě směrem k hadcovému lomu. Těleso je odkryto v levé stráni asi 150 m za odbočkou, nasypaná halda končí přímo u cesty.


Věžná II. - včelín

Věžná II. - včelín

Pegmatitová žíla má mocnost až 75 cm. Je tvořena hlavně oligoklasem a v podřadném množství křemenem. K - živce zcela chybí. Dále obsahuje beryl a z vzácnějším minerálů Ta - rutil. Časté jsou produkty hydrotermální alterace.


Z Nahoru

Záměl - pískovcový lom

Záměl - pískovcový lom

Pískovec je těžen v relativně malém lomu ležícím v lese cca 1,5 km východně od obce Záměl. Je obtížně přístupný po zpočátku asfaltové a poté polní a lesní cestě, která do lomu vede jižně od Sladkého potoka ze silnice číslo 14 mezi Vamberkem a Ústím nad Orlicí. V horní části lomu je těžen zelený glaukonitický pískovec.


Žulová - Boží hora - lom

Žulová - Boží hora - lom

V kamenolomu Boží hora byly těženy biotitické granity Žulovského plutonu, ve kterých se vyskytovaly žíly aplitů a pegmatitů. Ve vstupní části jsou těžbou odkryty bimetasomatické zóny mezi kalcitickým mramorem a pararulou v bezprostřední blízkosti granitoidní intruze.