FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Čížkova skála - lom Práchovna (Kutná Hora)



Původně stěnový a jámový lom, dnes zavezeno a k vidění je jen svrchní část lomové stěny. (1)
V roce 2014 zde byla otevřena jedna z největších geologických expozic pod širým nebem u nás. Zásluhu na tom mají nadšenci z občanského sdružení Denemark, kteří nejprve museli přemístit mnohatunové bloky nejrůznějších nerostů z celkem 60 lokalit, nejčastěji funkčních nebo opuštěných lomů celého regionu Kutnohorska, Kolínska a Čáslavska.
Během krátké procházky si tu prohlédnete celou řadu hornin, které jen tak hned někde neuvidíte. Jsou totiž obvykle ukryté hluboko pod zemí. (2)













Čížkova skála - lom Práchovna

Lokalizace:
Kutná Hora - Předměstí, lom mezi tratí, Vrchlicí a silnicí. (1)

Informace o lokalitě:
Kolmá lomová stěna dnes již opuštěného lomu Práchovna vyniká instruktivním profilem o délce asi 250 m. Stěnový a jámový lom nazývaný také Čížkova skála sloužil jako zdroj stavebního kameniva při výstavbě železniční trati a okolních staveb. (1)

Geologie:
Na horniny kutnohorského krystalinika se subhorizontální až subvertikální foliací nasedají horizontálně uložené vápnité pískovce korycanských vrstev perucko-korycanského souvrství. Mezi šikmo uloženými podložními horninami kutnohorského krystalinika a na něj nasedajícími svrchnokřídovými sedimenty je patrná úhlová diskordance. Na bázi těchto pískovcových sedimentů je místy vyvinuta poloha bazálního slepence o mocnosti až 20 cm. Dobře opracované valouny křemene a krystalinických hornin o průměru až 10 cm jsou tmeleny špatně vytříděným vápnitým pískovcem. Ve vyšších částech sledu křídových sedimentů přibývá vápnité mezerní hmoty a bioklastů, pískovec je lépe vytříděný a kompaktnější. (Čech S., Vodrážka R. a Štědrá V. in Štědrá ed. 2010). (1)

Mineralogie:
Při postupu těžby byly odkryty v migmatitizovaných rulách četné trhliny se vzácnými minerály titanu, brookitem a anatasem (Vrba 1901), a dalšími minerály tzv. alpské parageneze: např. fluoritem, křišťálem, chloritem, adulárem, muskovitem, turmalínem, pyritem a kalcitem (Sotorník 1928, Fišera 1977). Vrbou byl odsud popsán vůbec první výskyt brookitu z českého území. Minerály titanu se při větrání dostaly i do nadložních pískovců (Běhal – Běhal 2005) (1).

Geologická expozice:
Geologická expozice je instalována v dnes již opuštěném lomu, který byl funkční zejména na přelomu 19. a 20. století, kdy sloužil jako zdroj stavebního kamene pro stavbu místní dráhy z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou a okolních domů. Již v době těžby se v odborném mineralogickém světě lom proslavil v roce 1901 nálezy krystalů anatasu a brookitu (oxidu titaničitého) černé a černošedé barvy, tehdy u nás popsaných vůbec poprvé. Ale nalezli se zde i další vzácné minerály jako křišťál, fluorit, kalcit, pyrit, nebo turmalín. Kolmá lomová stěna dnes dosahuje délky asi 250 metrů a po různých navážkách výšky kolem 12 metrů a jedním z mála míst, kde můžete i laickým pohledem rozpoznat nasedání křídových mořských sedimentů na původní ostrov z tvrdých hornin, kterými jsou zvrásněné ruly kutnohorského krystalinika s výraznými čočkami horniny zvané amfibolit, překryté horizontálními vápnitými pískovci křídy. Samotný lom je tak součástí celé expozice. (2).

Zdroj:
Geologické lokality - Lom Práchovna ID:3183 (1)
Cesty a památky - GEOLOGICKÁ EXPOZICE V KUTNÉ HOŘE (2)




Fotogalerie nálezů

Bez vzorků.



Literatura

BÍLEK, Jaroslav. Kutnohorské dolování. Kutná Hora: Kuttna, 2000, str. 53.
ISBN 80-902719-8-7.
BÍLEK, Jaroslav. Kutnohorské dolování. Vyd. 2. Kutná Hora: Kuttna, 2000.
ISBN 8086406040.