FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Studenec





Studenec

Lokalizace:
Asi 8 km ssv. od Nové Paky a 800 m s. od kostela ve Studenci probíhá těžba kameniva v etážovém lomu. Přístup do lomu je po asfaltové komunikaci, která odbočuje vpravo ze silnice č. 293 Nová Paka – Vrchlabí. Cesta vede přes pozemek zemědělského družstva a po asi 400 m končí v lomu. Pro vstup je nezbytný souhlas majitele. (1)

Informace o lokalitě:
Lokalita se nachází v podkrkonošské svrchnopaleozoické pánvi (karbon – perm). Kromě sedimentární výplně jsou v pánvi přítomny intermediální až bazické vulkanity, dříve označované jako „melafýry“. V širším okolí lokality (tzv. levínská plošina, viz Šreinová, Šrein, 1997) jsou zastoupeny převážně intermediální členy, které lze klasifikovat jako andezitoidy. Mají vápenato-alkalický charakter a ve vztahu k variské orogenezi je můžeme pokládat za subsekventní vulkanismus. (1)

Geologie:
Vulkanity v okolí Studence se nacházejí ve formě tří rozlišitelných příkrovů uložených ve zvlněné synklinální depresi. Stratigraficky se jedná o hranici mezi vrchlabským a prosečenským souvrstvím (autun), podloží příkrovů tvoří staropacké a čistské pískovce vrchlabského souvrství. Přívodní dráhy příkrovů měly pravděpodobně lineární charakter V-Z se směrem výlevů k severu. Hlavní systém puklin v příkrovech je druhotný a vznikl až po výlevu.
V okolí Studence je vyvinut pouze střední a svrchní příkrov, styk příkrovů je přímý nebo je tvořen tufity červené barvy s obsahem rozložených úlomků „melafýru“. Hojné zastoupení tufitů najdeme na bázi svrchního příkrovu, jejich výskyt je ale nestálý, místy vykliňují nebo se zcela ztrácí. Mocnost nepřesahuje 20 m.
Andezitoidy (melafyry) jsou šedočerné, nazelenalé nebo nafialovělé horniny s všesměrně zrnitou kompaktní nebo amygdaloidní texturou. Hlavními minerály jsou plagioklasy (bazicita odpovídá labradoritu), klinopyroxen s převahou enstatitové složky, olivín, titanomagnetit, ilmenit, apatit a vulkanické sklo. Typickými sekundárními minerály jsou chlority, různé typy SiO2 hmoty, serpentinit, kalcit a hydroxidy železa.
Plagioklasy tvoří lišty o velikosti až 1,5 mm, běžné je dvojčatění podle různých zákonů. Často se vyskytuje chemická zonalita. Častou přeměnou plagioklasů je albitizace. Pyroxeny tvoří krystalky v základní hmotě a lze je klasifikovat jako Ca-augit až pigeonitaugit. Případné ortopyroxeny jsou vždy serpentinizovány. Olivín tvoří vyrostlice až 1,5 mm velké a obvykle bývá silně serpentinizován nebo chloritizován. Všechny andezitoidy lze rozdělit do tří typů: drobnozrnné horniny, jemnozrnné horniny a typy porfyrické s velmi jemnou základní hmotou. (1).
Doprovázející tufy mají charakter silně rozložených šedých prachových hornin, často s podstatným obsahem vulkanického skla. Tufity mají obvykle červenou barvu a jsou tvořeny křemennými zrny, plagioklasem, kalcitem a chloritem. Základní hmota obsahuje silné zastoupení pigmentu – hematit a limonit.

Mineralogie:
V lomu ve Studenci se běžně setkáme s druhotnou výplní dutin a puklin. Nejčastěji se jedná o výplň chalcedonem, kalcitem, chloritem a křemenem (křišťál, ametyst). Méně často se objevují jaspisy, analcim a harmotom, v některých dutinách lze nalézt bílé štěpné agregáty barytu.
V lomu byla popsána Cu-Ag-V-Hg mineralizace (Vavřín, Frýda, 1996). Ryzí měď vyplňuje dutiny v mandlovcovém melafyru a vytváří kuličky, plíškovité nebo drátkovité agregáty. Často je rovněž přítomen kuprit, chryzokol a malachit. Měď rovněž vytváří impregnace v alterovaném melafyru. Typická je izomorfní příměs Hg. Ryzí stříbro bylo nalezeno jako heterogenní příměs v mědi a kupritu, má zvýšené obsahy Hg a Cu. V dutině alterovaného melafyru byl nalezen amalgam Ag – kongsbergit.
Masivní agregáty kupritu vyplňují dutinky mandlovcovitého melafyru nebo tvoří tenké povlaky na puklinách. V některých dutinkách se objevuje jehličkovitá forma kupritu, tzv. chalkotrichit. V mikroskopické formě byly popsány i krystaly hexaedrického a oktaedrického typu. Běžným doprovodem je malachit ve formě kolomorfních kůr a povlaků. Dalším druhotným minerálem doprovázejícím měď je chryzokol. Jako vzácná součást parageneze byl popsán i vésigniéit. Jeho zelenavě žluté povlaky na puklinách nemusí být vázány na Cu-mineralizaci. V rámci této mineralizace je ale jedním z nejmladších minerálů.
Mineralizace typu Cu-Ag-V-Hg je vázána na hydrotermálně alterované zóny v mandlovcových melafyrech. Alterované zóny s Cu-mineralizací vytváří několikametrové deskovité nebo laločnaté zóny s ostrým omezením. Nápadná je světlejší barva alterovaných zón. Alterované zóny jeví chemickou zonalitu, přičemž jsou ochuzeny o dvojmocné prvky (Ca, Mg, Fe) a obohaceny o prvky jednomocné (Na, K). (1).

Zdroj:
Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech - Studenec (1)


Fotogalerie z návštěv

Studenec - 17.5.2009



Fotogalerie nálezů

Připravuji...



Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora: Kuttna, 2000.
ISBN 80-86406-08-3.

PAULIŠ, Petr a Stanislav KOPECKÝ. Minerály stříbra a jejich lokality v České republice: kompletní přehled a popis 135 nalezišť stříbrných minerálů ČR. Kutná Hora: Kuttna, 2012.
ISBN 978-80-86406-64-0.

Černý P., Sejkora J. (1997): Analcim ze studence u Jilemnice (Podkrkonoší). – Bull. min.-petr., odd., NM v Praze, Vol. 4-5, 220-221. Praha.

Pauliš P., Janák P., Macháček V. (2001): Marmotom ze Studence, 7 km s. od Nové Paky. - Bull. min.-petr., odd., NM v Praze, Vol. 9, 311. Praha.

Ponikelská B. (1983): Melafyry levínské plošiny. – Diplomová práce MS PřF UK, Praha, 88 s.

Šreinová B., Šrein V. (1997): Melafyry levínské plošiny. – Bull. min.-petr., odd., NM v Praze, Vol. 4-5, 200-203. Praha.

Vavřín I., Frýda J. (1996): Mineralizace Cu-Ag-V-Hg v melafyru ze Studence u Jilemnice (Podkrkonoší). – Journal of Czech Geol. Soc., 41, 1-2, 33-39. Praha.