Svatý Jan pod Skalou

Lokalizace:
Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází v samotném srdci Českého krasu a spolu s celosvětově proslulým a turisticky vyhledávaným hradem Karlštejn patří mezi nezapomenutelné dominanty okresu. (2)

Informace o lokalitě:
Obcí protéká potok Loděnice, často nazývaný Kačák, který mezi sousední Hostimí tvoří romantické údolí zaříznuté ve staroprvohorních sedimentech. Pěnovce ve Svatém Janu patří k nejvýznamnějším a nejmocnějším akumulacím tohoto typu v Čechách. (2)

Geologie:
Profil je složený z různých typů pěnovce s vmezeřenými fosilními půdami a polohami klastického materiálu v nejsvrchnější části profilu. Část kopce byla v minulosti erodována a odtěžena. Studium hlubších částí profilu (pod úrovní hladiny vody) bylo možné z vrtu. Pěnovce jsou překryty sedimenty štěrkové terasy loděnického (kačáckého) toku. Terasa obsahuje dobře zaoblené valouny sp. paleozoika i svr. proterozoika a ostrohranné úlomky vápenců. Terasa je pravděpodobně ranně holocénního stáří. Datování profilu bylo uděláno na základě měkkýšové fauny, archeologických nálezů, radiometrického datování. Zjištěné stáří odpovídá atlantiku až subboreálu. (1)

Paleontologie:
Nejčastěji se zde objevují trilobiti, od nichž však nacházíme pouze (i když výjimka potvrzuje pravidlo!) úlomky. Nejhojnějším druhem je Cheirurus insignis, charakteristický trnitým ocasním štítem a výrazně členěnou hlavou. Mezi další významné druhy, které patří mezi velmi vyhledávané exempláře, patří Trochorus speciosa a Dicranopeltis scabra. Od těchto trilobitů se našly ocasní štíty, výrazně pokryté granulací. Celé jedince však nalezneme opravdu vzácně, o čemž svědčí i to, že v i Národním muzeu v Praze jich mají pouhých patnáct a ti pocházejí z doby Joachima Barranda, kdy se zde mohly ještě ve velkém odkrývat skalní masivy a nejednalo se o přísně chráněný krajinný fenomén.
Dále můžeme narazit na výrazné, zhruba půlkruhovité ocasní štíty trilobita Diacalymene diademata s výraznou segmentací, drobné formy Decoroproetus decorus a mnoho jiných. Kromě typických trilobitů máme také možnost nalézt celou řadu zkamenělin jiných živočichů, kteří s nimi obývali silurské moře, především ramenonožců. Mezi nejčastější patří druh Leptagonia rugaurita, Cyrtia exporrecta nebo Ygera bidecorata. U ramenonožců a mlžů je na této lokalitě charakteristické zbarvení schránek do růžovofialova, což je způsobeno druhotnou mineralizací jejich schránek. Jejich nálezy, i když většinou nedosahují délky více než pár centimetrů, bývají oceňované i z estetického hlediska. (2)

Zdroj:
Geologické lokality - Svatý Jan pod Skalou (1)
Svět geologie - Výlety do terénu - Svatý Jan pod Skalou (2)

Fotogalerie z návštěv

Svatý Jan pod Skalou - 13.8.2015

Fotogalerie nálezů

Literatura

CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. Praha: Academia, 1988.

CHLUPÁČ, Ivo. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002.
ISBN 80-200-0914-0.

Svatý Jan pod Skalou na internetu

Geologické lokality - Svatý Jan pod Skalou (1)
Svět geologie - Výlety do terénu - Svatý Jan pod Skalou (2)
Správa CHKO Český kras - Naučná stezka - Svatojánský okruh

Citace