Koněpruské jeskyně - Houbův lom

Lokalizace:
Houbův lom se nachází přímo pod hlavním vstupem do Koněpruských jeskyní. Je součástí národní přírodní památky a naučné stezky Zlatý kůň.

Informace o lokalitě:
Houbův lom je největší z lomů zaříznutých do jižního svahu Zlatého koně. Nachází se přímo pod vchodem a východem z jeskyní. V jeho stěně je také vidět otvor, kterým byly v roce 1950 Koněpruské jeskyně objeveny.
Stěna Houbova lomu je ve větší míře tvořena vápenci koněpruskými, nejedná se však již o jádro útesu, které je odkryto ve stěně Císařského lomu (viz stránka o Zlatém koni). Jedná se o okrajovou část zkamenělého útesu, ale ani tak si zde na nedostatek zkamenělin nelze stěžovat. (1)

Geologie:
Ve spodním devonu během ukládání pražského souvrství existoval v tomto místě útesový komplex, který dosahoval až k hladině oceánu. Vody byly teplé a dostatečně prosluněné, neboť celý Český masiv se nacházel v tropické rovníkové oblasti. Vlnovzdorné jádro útesu tvořily hlavně stromatopory (dnes vyhynulé organismy bochníkového tvaru), vápnité řasy a lilijice se silně rozvinutým kořenovým systémem. Dnes toto útesové jádro můžeme sledovat jako velmi jemnozrnné biogenní vápence, místy s patrnou stavbou horninotvorných organismů. Veliký balvan, který leží za stojanem naučné stezky, je tvořený tímto biogenním vápencem a na jeho povrchu můžete nalézt průřezy stromatopor. (2)

Paleontologie:
Na útesu i v jeho okolí byl rozvinutý nesmírně bohatý život. Odumřelé části těl živočichů a drť z útesu narušovaného vlnami vytvářely v jeho okolí osypové svahy, ze kterých vznikly hrubozrnné biodetritické vápence s množstvím zkamenělin. Celkem bylo z území popsáno na 500 druhů zkamenělin, což řadí koněpruský útes mezi nejbohatší naleziště ve spodním devonu na světě.
Častými jsou ramenonožci, např. druhy Sieberella sieberi, Latanoechia latona, Eospirifer secans, Eospirifer togatus, Delthyris falco, Lissostrophia armata, Cymostrophia stephani, mechovky, koráli, z plžů jsou hojní např. Praenatica gregaria či Tubina armata. Z hlavonožců můžeme jmenovat částečně stočené druhy Ptenoceras alatum a Trochoceras davidsoni. Z trilobitů jsou charakteristické hlavně druhy s lopatovitými ocasy, např. Radioscutellum intermixtum a Lioharpes venulosus, ale objevují se i drobněj. (2)

Zdroj:
Koněpruské jeskyně - Houbův lom (1)
Naučná stezka - Zlatý kůň - Houbův lom - stanoviště 6 (2)

Fotogalerie z návštěv

Koněpruské jeskyně - Houbův lom - 13.8.2015

Fotogalerie nálezů

Koněpruské jeskyně - Houbův lom - fosílie - 13.8.2015

Literatura

CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. Praha: Academia, 1988.

CHLUPÁČ, Ivo. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002.
ISBN 80-200-0914-0.

Koněpruské jeskyně - Houbův lom na internetu

Koněpruské jeskyně - Houbův lom (1)
Naučná stezka - Zlatý kůň - Houbův lom - stanoviště 6 (2)
Správa CHKO Český kras - Naučná stezka - Zlatý kůň (3)
Správa jeskyní České republiky - Koněpruské jeskyně (4)

Citace