Benátky u Litomyšle - lom

Lokalizace:
Obec Benátky leží 1 km jižně od Litomyšle. Na začátku obce po levé straně u hlavní silnice vedoucí od Litomyšle se nachází činný lom, který provozuje firma PROFISTAV Litomyšl, a.s.

Informace o lokalitě:
V lomu se těží svrchnokřídové pískovce s hojným výskytem klepet desetinožce Protocallianassa antiqua.
Těžený kámen je využívám pro pro hrubou i ušlechtilou kamenickou výrobu. Za lomem se nachází odvalová halda. Lom dosahuje výšky přibližně 10 metrů, šířka lomu je asi 40 metrů. Těženou surovinou je spongilitický písčitý slínovec (opuka) turonského stáří. Sklon vrstev je velmi mírný.

Geologie:
Křída severozápadní Moravy patří do orlicko-žďárské oblasti české křídy, která zaujímá moravskou křídu od Blanska a Olomoučan a postupuje na SZ do Čech až k Boru – Jenšovicím - Radhošti – Potštejnu. Křídové sedimenty v moravské části orlicko-žďárské oblasti jsou tvořeny mořským a sladkovodním cenomanem, spodním a středním turonem. Na střední turon pak u Opatova nasedá turon svrchní (Dvořák, 1950).
Lokalita spadá podle širšího geomorfologického členění do Českotřebovské vrchoviny, která je podcelkem Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je dále zastoupena podcelkem Loučenské tabule, která se rozkládá západně od Českotřebovské vrchoviny. Východní okraj Českotřebovské vrchoviny je ohraničen Moravskotřebovskou pahorkatinou (Czudek a kol. 1973).

Paleontologie:
Svrchní část jizerského souvrství orlicko-žďárského faciálního vývoje je charekterizována progradačním cyklem řady litotypů slínovec, prachovec a pískovec. Nejvyšší část cyklu je reprezentována vápnitými pískovci různé zrnitosti s příměsí glaukonitu (Štafen 1999).
Hojné nálezy klepet raku Protocallianassa antiqua, vedly k označení svrchní části cyklu (Souk. pásmo IXcd) jako kalianasové pískovce (Štafen 1999). Protocallianassa byl drobný, asi 10 cm dlouhý korýš, který žil výhradně v mělkých částech svrchnokřídových moří. V sedimentech české křídové pánve, zejména v Pojizeří, v okolí Litomyšle a České Třebové se poměrně často nacházejí klepeta druhu Protocallianassa antiqua, který měl jedno klepeto mohutnější než druhé (Habětín, Knoboch 1983). Podrobnějším systematickým dělením bezobratlých se zabývá ve svém díle Špinar (1966).

Zdroj:
Jana Mlynářová - Paleontologické zhodnocení kalianasových pískovců lokality Benátky u Litomyšle (bakalářská práce Brno 2012) (1)

Fotogalerie z návštěv

Benátky u Litomyšle - 22.6.2019

Benátky u Litomyšle - 7.6.2013

Benátky u Litomyšle - 18.8.2012

Benátky u Litomyšle - 9.6.2012

Fotogalerie nálezů

Literatura

Benátky u Litomyšle - lom na internetu

Jana Mlynářová - Paleontologické zhodnocení kalianasových pískovců lokality Benátky u Litomyšle (bakalářská práce Brno 2012) (1)
Grudzien, Miloš - Základní mapa lomu v k.ú. Benátky u Litomyšle (bakalářská práce Ostrava 2011) (2)
Benátky u Litomyšle - Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR (3)

Citace