Vápenka Miskovice-Bylany - v lomu
Vápenky Miskovice
V blízkém okolí obce Miskovice se dochovaly zbytky hned několika vápenek: kruhová vápenka u lomu (tzv. Pochobradského vápenka), kruhová vápenka v nynějším areálu zemědělského družstva, šachtová vápenka severovýchodně od lomu a kruhová vápenka v lomu. I když jde spíše o menší vápenky, všechny představují zajímavé technické památky a kruhová vápenka v lomu je současně i kulturní památka. (1)
Historie vápenek u Miskovic
V oblasti se těžba vápence a jeho pálení traduje po staletí. O vývoji vápenek v 19. a počátkem 20. století uvádí kronika obce Miskovic následující: »Vápno začal pálit na Vinicích p. Podolák v „tulnýřích“ vytápěných dřevem. Naproti přes údolí začal pálit Josef Čejka, později se přestěhoval do Robous. Na svých pozemcích pak pálili i Josef Pauš, František Bohuňovský, Jan Brant, Josef Štolba a Antonín Růžička...
V roce 1892 postavil Antonín Podolák cylindrovku. Po Josefu Paušovi pálil vápno Alois Čepelák v „dolíkách“, tj. vyzděná jáma vytápěná koksem nebo uhlím, kde se získalo 50–70 q vápna. (Tento způsob pálení se používal ve válce, kdy bylo málo uhlí do cylindrovky.) Roku 1922 Alois Čepelák postavil za 1/2 miliónu korun komorovou kruhovku.
Na Mezholezsku pálil nejdříve v „dolíkách“ Josef Růžička, ten roku 1901 postavil cylindrovku. Dlouho se však v ní nezatopilo a ve válce se v ní také nepálilo. Po válce byla již cylindrovka zastaralá, tak ji v roce 1921 zbořil a postavil velkou kruhovku.
Vápenka Miskovice-Bylany - v lomu
Historie stavby:
Vápenka přímo v dolíku lomu, tzv. Pochobradského vápenka. Kruhová pec je vývojově mladším a vyspělejším typem, používala se také k pálení cihel. (1)
Konstrukce stavby:
Zdejší pec má obdélníkový půdorys, základem oválně klenutá chodba, přístupná obloukovými vstupy, vápno se pálilo vždy v určitém úseku chodby. Otvory v klenbě se sypal uhelný mour, kterým se v peci zpravidla topilo. Pozůstatkům této pece do současnosti dominuje vysoký cihelný komín.
Komín Pochobradského vápenky
Nad zbytky vápenky se tyčí mohutný, 39 metrů vysoký cihlový komín. Protože se nachází také v dolíku a okolo rostou stromy, zdálky je až skoro polovina zakryta. Ale i tak je viditelný z poměrně velké vzdálenosti a v závislosti na úhlu pohledu je dobře patrné, že poslední část komína (od římsy asi ve 4/5 výšky) je výrazně vychýlená z osy. (1)
Databáze komínů KODA uvádí následující základní údaje o komínu:
Označení: LT C 39/Ub Pochobradského vápenka, Miskovice
Souřadnice: 49.935935, 15.207536
Výška: 39 metrů
Typ: C: klasický cihlák
Třída: LT (Lystecitní trepariozóm)
Ochozy: Ub (Ubožák / komín bez ochozu)
Bilighorze: CV (vnitřní kramle). (3)
Zdroj:
Wikipedie - Vápenky Miskovice (1)
Geologické lokality - Miskovická vápenka ID:85 (2)
Komínová databáze (KoDa) - LT C 39/Ub Pochobradského vápenka, Miskovice (3)
Fotografie z návštěvy 18.8.2021
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
