FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Žulová - Boží hora (lom na JV)



V kamenolomu Boží hora byly těženy biotitické granity Žulovského plutonu, ve kterých se vyskytovaly žíly aplitů a pegmatitů. Ve vstupní části jsou těžbou odkryty bimetasomatické zóny mezi kalcitickým mramorem a pararulou v bezprostřední blízkosti granitoidní intruze.
Na kontaktech s vápenci mohou být vyvinuty pěkně krystalované minerály jako grossular, vesuvian, diopsid, wollastonit aj.(1)

















Žulová - Boží hora (lom na JV)

Lokalizace:
Jedná se o nečinný lom situovaný cca 300 m JV od vrcholu Boží hory. Nejsnazší přístup na lokalitu je po lesní komunikaci odbočují vlevo od silnice Žulová - Černá Voda a vedoucí až do lomu (kolem lokality Žulová - Korálové jámy). (2)

Informace o lokalitě:
V lomu byly těženy biotitické granity žulovského plutonu, místy se žilami aplitů a pegmatitů. Ve vstupní části lomu jsou dosud odkryty bimetasomatické zóny mezi kalcitickým mramorem a pararulou v bezprostřední blízkosti granitoidní intruze. Mocnost bimetasomatické zóny na je max. 20 cm. Bimetasomatická zóna vystupující v levé části byla podrobně mineralogicky studována Lososem a Brožem (2002). (2)

Geologie:
V bimetasomatické zóně lze rozlišit čtyři subzóny, které se výrazně liší svým nerostným složením.

Ve směru od biotitické pararuly k mramoru jde o tyto subzóny:
- subzóna biotické ruly s relativně vysokým obsahem biotitu a klinopyroxenu diopsid-hedenbergitové řady;
- plagioklas-hedenbergitová subzóna (s podstatným množstvím křemene, jako vedlejší složka přítomen grossular; plagioklas bývá nahrazen mladším zoisitem a prehnitem);
- grossular-hedenbergitová subzóna (grossular a hedenbergit v různých poměrech, vždy však jako hlavní složky, v podstatném množství přítomen křemen);
- wollastonitová subzóna (ve variabilním množství přítomen také vesuvián, akcesoricky klinopyroxen diopsid-hedenbergitové řady).

Hrubozrnný kalcitický mramor při kontaktu s wollastonitovou subzónou obsahuje v akcesorickém množství klinopyroxen diopsid-hedenbergitové řady, křemen a také grafit.
Ve složení klinopyroxenů grossular-hedenbergitové subzóny převažuje hedenbergitová komponenta. Akcesorická zrna klinopyroxenu ve wollastonitové subzóně a mramoru odpovídají složením diopsidu. Granáty z grossular-hedenbergitové subzóny mají relativně vysoký podíl andraditové komponenty (20 až 22 mol. %). (2)

Mineralogie:
Zóna s kontaktními minerály na styku granitu a mramoru měla mocnost až 60 cm; lemy kontaktních minerálů kolem aplitových žil měly mocnost výrazně menší (obvykle jen několik cm). K hlavním minerálům taktitů patří wollastonit, grossular, vesuvián, epidot, křemen, kalcit, klinopyroxen diopsid-hedenbergitové řady a albit, mezi méně běžné titanit a scheelit.
Nápadnou součástí wollastonitové subzóny jsou drobná šedozelená zrna klinopyroxenu; místy je poměrně hojný zelenohnědý až hnědý vesuvián v podobě zrn nebo nedokonale vyvinutých sloupců o velikosti zpravidla do 1 cm. Výjimečně byla ve wollastonitové subzóně zjištěna drobná (max. 1,5 mm) zrna scheelitu, a to ve vnitřní části této subzóny, v bezprostřední blízkosti jejího ostrého přechodu do subzóny vesuvián-grossularové.
Tato subzóna je tvořena hlavně zrnitým červenohnědým grossularem, vesuviánem a místy hojným křemenem. V křemenných partiích se zde běžně vyskytuje vesuvian v podobě až několik cm dlouhých štíhlých sloupců zelenohnědé barvy, orientovaných přibližně kolmo vzhledem ke kontaktu. Místy jsou hojná zrna žlutozeleného epidotu a šedozeleného klinopyroxenu.
Vesuvián-grossularová subzóna plynule přechází do subzóny grossularové, v níž je grossular dominantní složkou. Běžně zde byly přítomny drúzy červených až červenohnědých krystalů hesonitu o velikosti až 2 cm, které pokrývaly stěny dutin v taktitu, vyplněných hrubě zrnitým kalcitem, jenž však byl často vyloužen při zvětrávacích procesech. Součástí grossularové subzóny je i vesuvián, křemen, klinopyroxen, epidot, ojedinělý je titanit, místy je poměrně hojný živec (albit), a to zejména při kontaktu s granitem. (2)

Zdroj:
Geologie a využití nerostných surovin - Kamenolom Boží hora (1)
Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Žulová - Boží hora (2)






Literatura

Zimák, J. - Novotný, P. - Fojt, B. - Večeřa, J. - Losos, Z. - Vávra, V. - Večeřová, V. - Skácel, J. - Kopa, D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. Vydavatelství UP Olomouc.
ISBN 80-244-0637-3.

Petr Pauliš: Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Průvodce po 45 mineralogických lokalitách Moravy a Slezska.(2001, A5, 100 s.)
ISBN 80-86406-14-8.

Petr Pauliš, Stanislav Kopecký: Minerály stříbra a jejich lokality v České republice. Kompletní přehled a popis 135 nalezišť stříbrných minerálů ČR. (2012, A5, 272 s.)
ISBN 978-80-86406-65-7 (bez CD); ISBN 978-80-86406-64-0 (s CD).





Citace

Citace

(1) Geologie a využití nerostných surovin - Kamenolom Boží hora - TAGGMANAGER.CZ. m.TAGGMANAGER.CZ [online]. Dostupné z: http://m.taggmanager.cz/4567.
(2) Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska : Žulová - Boží hora [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2022-01-23]. Dostupné z: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Zulova_Bozi_hora/Bozi_hora_text.htm.