FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Smrčí











Smrčí

Lokalizace:
S až SV okraj obce Smrčí 2,5 km JJV od Železného Brodu. (1)

Informace o lokalitě:
Stěnový lom v provozu v bazanitu s plášťovými xenolity (olivínové koule). (1)

Geologie:
Láva bazanitu ve Smrčí u Semil a v jeho okolí je zajímavý ze dvou hledisek. Důležité jsou pro datování neoidní vulkanické aktivity v českém masivu. Bazanit zde leží na vysoké terase štěrků (terasa řeky Jizery). Láva byla datována do pliocénu (přibližně 4,5 Ma). Druhá skutečnost, která činí tyto bazalty zajímavými, je mimořádná hojnost ultrabazických nodulí, které představují xenolity hornin svrchního pláště. Láva má dobře vyvinutou sloupcovitou odlučnost. V lávě byl zjištěn bezkořenný kráter vzniklý erupcí vodní páry skrz tekoucí lávu. (1)

Mineralogie:
Typickým jevem kozákovských vulkanitů, který je velmi dobře odkryt právě těžbou v lomu ve Smrčí, jsou ultramafické olivincké xenolity. Jejich zelená barva a hruběji zrnitá stava je v bazanitu velmi nápadná a velikost xenolitů se pohybuje od 1 cm do výjimečných 60 cm. Olivinické xenolity zaujímají asi 2 % objemu horniny. Přibližně polovina xenolitů má rozměr 1-2 cm, xenolity nad 5 cm tvoří asi 10% podíl. Na plochu 1 m2 připadá průměrně 35 xenolitů o velikosti nad 1 cm.
Xenolity jsou horniny tvořené čtyřfázovým systémem: převládá olivín, méně jsou zastoupeny ortopyroxeny, klinopyroxeny a chromspinel. Složení xenolitů tak nejčastěji odpovídá dunitu nebo lherzolitickému peridotitu. Olivín je forsterit s asi 12 % fayalitové složky, pyroxen odpovídá enstatitu s 30-50 % ferosilitové složky. Původ ultramafických xenolitů lze předpokládat ve svrchním plášti, v hloubce 30 – 80 km. Odtud byly vyneseny alkalickou bazaltoidní taveninou, která vystupovala podél geologických struktur z větších hloubek. (2)

Zdroj:
Geologické lokality - Smrčí u Semil ID:559 (1)
Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech - Smrčí u Železného Brodu (2)


Fotogalerie z návštěv

Smrčí - 4.10.2014



Fotogalerie nálezů

Připravuji...



Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora: Kuttna, 2000.
ISBN 80-86406-08-3.





Citace

Citace

(1) Databáze významných geologických lokalit: 559 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2022-01-30]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/559.
(2) Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech : Smrčí u Železného Brodu [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007 [cit. 2022-01-23]. Dostupné z: http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/Smrci/Smrci.htm.
(3) Exkurze z mineralogie, petrologie a ložiskové geologie 26.5.- 1.6.2003 : Smrčí [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 2003 [cit. 2022-01-23]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/exkurze/exkurze%202003/#Smr%C4%8D%C3%AD.
(4) Geologická mapa, horniny, minerály a zkameněliny Geoparku UNESCO Český ráj - Geopark. Geopark [online]. Dostupné z: http://www.geoparkceskyraj.cz/cs/aktuality/geologicka-mapa-horniny-mineraly-a-zkameneliny-geoparku-unesco-cesky-raj.html.