FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Staré vápenky


V českých zemích se začalo vápno používat po příchodu křesťanství. Svůj hrad v roce 932 tak na vápno postavil kníže Boleslav. V roce 999 vlastnil vápenku Břevnovský klášter. Výroba vápna se značně rozšířila za Karla IV. V té době se vypaloval vápenec z Podolí, Braníku a Zlíchova v pecích umístěných v Praze na obou březích Vltavy.
Pálení vápna se postupně rozšířilo po celém území. Původně se pálilo v milířích a milířových pecích a později v pecích šachtových a kruhových. Používaná technologie kopírovala evropský vývoj vápenictví. První kruhová pec byla postavena v roce 1868 v Přerově. Po roce 1870 jsou stavěny hlavně šachtové pece podle plánů profesora pražské techniky Pacolda. Od roku 1880 nastavá značné rozšíření kruhových pecí, nejdříve v okolí Prahy a pak i jinde. Dochází také ke kumulaci výroby a soubežně se vyrábí cement a vápno. V roce 1872 byla postavena vápenice a cementárna v Berouně, roku 1875 vápenice v Hlubočepích. O něco později byly budovány vápenky v Sušici, Vápenném Podole, Litoměřicích, Železném Brodě, Štramberku, Čebíně, Přerově, Mikulově, Bohdíkové, Vápenné a dalších místech.
Velkého rozmachu doznává vápenictví po druhé světové válce. Zestátněné soukromé vápenky zanikají a stavějí se velké a moderní průmyslové závody. Ty už však většinou věškerou krásu "staré a poctivé práce" postrádají a informace o nich se zde objeví jen okrajově. (1)
Zdroj:
MUZEUM.MINERAL.CZ - Historie vápenictví (1)


Albeřice a Lysečiny - Muzeum Vápenka

Albeřice a Lysečiny - Muzeum Vápenka

Šachtové pece byly používány asi od roku 1870. Jejich zažitý název "pacoldovky" připomíná profesora české techniky J.Pacolda. Šachtové pece byly schopny pracovat nepřetržitě, nahoře se sypal vápenec, dole přikládalo a vyhrabovalo vápno.
Zdroj: MUZEUM.MINERAL.CZ - Technologie výroby vápna (2)


Vápenka - Bystré u Poličky

Bystré u Poličky

Nedaleko vápencového lomu v Bystrém stojí šachtová pec na pálení vápna. Tento typ pece již k výpalu používal uhlí a proces výpalu produkoval tzv. ostře (rychle) pálené vápno (dlouhý plamen). Zdroj teploty byl mimo vápenec v odděleném ohništi pod pecí. Vápenka v Bystrém ukončila činnost současně s ukončením těžby ložiska vápence.


Černý Důl - zemní šachtová vápenka

Černý Důl - zemní šachtová vápenka

Nejstarším způsobem výroby vápna bylo pálení vápence v otevřených zemních pecích. Tvar pece byl většinou šachtový. Pec byla stavěna z kamene, později byla uvniř používána i žáruvzdorná vyzdívka. Kvůli omezení úniku tepla byla zpravidla stavěna v mírném svahu a kromě části stavby s otvorem k přikládání byly stěny obsypány zeminou.
Zdroj: MUZEUM.MINERAL.CZ - Technologie výroby vápna (2)


Černý Důl - osmiboká šachtová vápenka

Černý Důl - osmiboká šachtová vápenka

Šachtové pece byly používány asi od roku 1870. Jejich zažitý název "pacoldovky" připomíná profesora české techniky J.Pacolda. Šachtové pece byly schopny pracovat nepřetržitě, nahoře se sypal vápenec, dole přikládalo a vyhrabovalo vápno.
Zdroj: MUZEUM.MINERAL.CZ - Technologie výroby vápna (2)


Černý Důl - kruhová šachtová vápenka

Černý Důl - kruhová šachtová vápenka

V roce 1858 si nechal berlínský stavitel Bedřich Hoffmann patentovat kruhovou pec. Technologie kruhového výpalu znamenala velký převrat ve vápenickém a cihlářském průmyslu. Původně měla kruhová pec skutečně kruhový půdorys. Teprve později získala přidáváním dalších komor tvar oválný.
Zdroj: MUZEUM.MINERAL.CZ - Technologie výroby vápna (2)


Vápenka - Javorník

Javorník

Vápenka se nachází při silnici z Javorníku do Travné. Dle dosud provedeného terénního průzkumu se jedná o nejstarší dochovanou vápenku na území celého Olomouckého kraje. Bývalou městskou vrchnostenskou vápenku města Javorník vystavěl v roce 1833 v tzv. městském údolí Josef Meigsner.


Vápenka - Kamenec v Orlických horách

Kamenec v Orlických horách

V jižním svahu Vápenného vrchu se nacházejí zbytky staré vápenné pece - Vápenky z druhé poloviny 19.století. Těžba vápence, který se v Orlických horách vyskytuje už jenom na severních svazích Vrchmezí, zde skončila v roce 1935. Vlastní vápenná pec přestala fungovat již o něco dříve, pravděpodobně v roce 1910.


Vápenka - Třemošnice

Třemošnice

Unikátní muzeum vápenictví se nachází ve zrekonstruované budově Berlovy vápenky, která byla postavena v letech 1870-1880. Objekt s tavícími pecemi je chráněnou technickou památkou. Dnešní podobu získala vápenka v letech 1891 až 1892.


Vápenka - Jimramov - Trhonice

Jimramov - Trhonice

Pec na pálení vápna v Trhonicích, nazývaná podle jejího majitele Chládkova, byla postavena v roce 1901. Jednalo o moderní, výkonnou a vysoce rentabilní šachtovou pec která se řadila k nejmodernějším v celém tehdejším Rakousku-Uhersku.


Vápenka - Vápenná

Vápenná

Tato kamenná šachtová vápenka ve Vápenné se nachází na naučné stezce "Krajem Rychlebských hor" - druhé zastavení. Vápenku najdete blízko nádraží, musíte bezpečně přejít kolejiště a po zpevněné cestě zabočíte vlevo okolo jakéhosi bývalého areálu.


Vápenka (v obci) - Vápenná

Vápenná (v obci)

Tuto bývalou vápenku naleznete přímo v obci Vápenná na Jesenicku. Při průjezdu obci ji nemůžete minout, nachází se v těsné blízkosti hlavní silnice 1/60. Uvnitř nic nenajdete. Strop je v některých místech propadlý.


Vápenka - Vápenný Podol

Vápenný Podol

Dvojitá šachtová pec, postavená Prvním spolkem ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole, je nejstarší a zároveň také jedinou dochovanou pecí v obci.


Vápenka - Velké Kunětice

Velké Kunětice

Ve Velkých Kuněticích na Jesenicku naleznete dvě vysoké staré vápenky. Obě se nalézají v sousedství opuštěného lomu na mramor (dnes totálně zarostlého). Jedna vápenka je šestiboká s vnitřní okrouhlou šachtou, druhá čtyřboká s okrouhlou šachtou, kolem které probíhá obslužná chodba.


Vápenka - Zálesí

Zálesí

Šachtová vápenka v Zálesí stojí u lesní cesty odbočující vlevo mezi prvními dvěma domy na začátku osady. O této vápence je k dispozici velmi málo údajů. První zmínkou je pouze zákres tužkou na mepě stabilního katastru z roku 1836.