Roudné - štola

Lokalizace:
Lokalita se nachází v katastru obce Bílý Újezd, mezi osadami Roudné a Masty, na levém břehu Zlatého potoka. V těchto místech byl odkryt výchoz lateritického bauxitu, tedy železné rudy mající svůj původ ve zvětralých zelených břidlicích obohacených železem a hliníkem. (1)

Informace o lokalitě:
Štola je velice jednoduchá, z přímé hlavní chodby vychází na 4. metru 11 metrů dlouhá levostranná odbočka. Před koncem hlavní chodby odbočuje na 32. metru vpravo čtyřmetrový výběžek. Hlavní štola dosahuje hloubky 47 metrů.
Na den ústí štola poměrně nízkým portálem se vsazenou mříží. Zvenčí je portál potažen betonovým nástřikem, od portálu vede až do Zlatého potoka 30 centimetrů široký kanálek odvádějící cca 0,5 l.s-1 podzemních vod.
Hlavní chodba se směrem do hloubi mírně snižuje a zužuje, v celé délce chybí výdřeva, jen na některých místech jsou ve stěnách patrné otisky po silných kůlech. Výška chodeb se pohybuje od 1,55 do 2,10 metru; šíře kolísá kolem 1 metru a má zpravidla oválný až zaobleně obdélníkovitý průřez. Průběh všech chodeb je takřka dokonale přímý, jen v hlavní chodbě je patrné půlkruhovité rozšíření v místě vstupu do první odbočky.
Na 16. metru hlavní chodby se chodba opět rozšiřuje (v nejširším místě dosahuje 2,15 metru). V tomto prostoru vyplňuje pravou stranu výklenku suť tvořená hlušinou a úlomky rudy až do úrovně hlavní linie štoly. Na konci první odbočky, na konci hlavní chodby a při ústí druhé odbočky je ve dně čtvercová jáma hluboká 1,1 - 2 metry. Důvodem byla nejspíš prospekce lateritové vrstvy.
U druhé větve štoly je možné kolem jámy projít, ostatní dvě zabírají celou šíři podlahy. V přední části štoly tvoří do délky cca 10 metrů stěny celistvá hmota červenohnědého hematitu, dále tuto rudu pokrývá víceméně souvislá vrstva vápence. Ten tvoří na stropě dobře vyvinuté záclonky a brčka (do 5 centimetrů).
Na dně leží velké množství jeskynních perel. Ty mají odlišnou strukturu nežli lukavické jsou větší a mají drsný povrch. (1)

Geologie:
Historicky náleží svrchní křídě ještě před mořskou transgresí, proto je možné se s těmito rudami na povrchu setkat pouze podél styku křídové pánve s krystalinikem Orlických hor. (1)

Mineralogie:
Podle poměru Al : Fe : Si (resp. Al2 O3 : Fe2 O3 +FeO : SiO2 ) je možné rozlišit lateritické bauxity na tři základní typy:
a) celistvý, řídce pizolitický, červenohnědý, s lasturnatým lomem, obsahující Fe do 20%, Al do 28% a Si do 30%,
b) pizolitický s pizolity o velikosti 2 - 6 mm a s obsahem Fe do 24%, Al do 49%, Si do 10%,
c) porézní, tvrdý pizolitický bauxit s Fe do 24%, Al do 52% a Si do 7%.
Podle rozboru cca 20 vzorků jsou z Mastů uváděny procentické hodnoty svědčící o zastoupení všech tří typů. Nejrozšířenějším minerálem je boehmit (g-AlOOH), obsažený převážně v celistvém typu, v pórovitém převažuje diaspor (a-AlOOH). Jako vedlejší minerál se vyskytuje hydrargilit (gAl(OH)3). Železo je vázáno ve formě hematitu (Fe2O3) jako trojmocné a chamositu ((Mg,Fe2+)3 Fe3 3+[(OH)8 |(Al,Si3 )O10] jako dvojmocné. (1).

Zdroj:
Historie hornictví na Rychnovsku a současný stav vybraných starých důlních děl - Pokorný R. (1)

Fotogalerie z návštěv

Roudné - štola - 24.4.2008

Fotogalerie nálezů

Roudné - štola - 24.4.2008

Literatura

Pokorný R. , Kraft L., Symonová R. Historie hornictví na Rychnovsku a současný stav vybraných starých důlních děl. Rychnov nad Kněžnou: Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(1): 1-56, 2004.

Roudné - štola na internetu

Historie hornictví na Rychnovsku a současný stav vybraných starých důlních děl - Pokorný R. (1)

Citace