Mistrovice

Lokalizace:
Mistrovice, 2 km z. od Jablonného nad Orlicí, činný lom vpravo od silnice z Jablonného do Verměřovic, 1 km jv. od obce. (2)

Informace o lokalitě:
Asi 2,5 km jz. od Jablonného nad Orlicí a 1 km jv. od Mistrovic leží v údolí Tiché Orlice několik kamenolomů. Na levém břehu řeky je lom mimo provoz, těžba nyní probíhá v bývalém Vackově lomě, hned u silnice. Dříve Kostkův a Lhotův lom slouží jako prostor pro drtič a správní budovy. (1)

Geologie:
V lomu je odkrytý styk amfibolitu zábřežské série s intruzivním granodioritovým až dioritovým tělesem. Vlastní kontakt vznikl až po regionální metamorfóze hornin zábřežské série. V zóně několik desítek cm mocné došlo vlivem prohřátí a přínosu alkalií a křemene k rekrystalizaci horniny. U amfibolitů je to především hrubnutí zrna obecného amfibolu podél kyselých, živcem bohatých žilek. Místně dochází ke vzniku migmatitických textur – vznikají páskované migmatity (stromatity) i migmatity prosycené kyselou složkou nepravidelně, bez ohledu na průběh břidličnatosti (flobity, artenity). Albit je v mafibolitech zatlačován ortoklasem a mikroklinem. Také vložky rul se na kontaktu mění – vznikají z nich tmavé, jemnozrnné rohovcové ruly.
Kontakt dokumentuje pronik dioritu do hotové geologické struktury. Křemenné diority jsou součástí intruze amfibol-biotitických granodioritů, které pronikají mezi pastvinami a Kláštercem nad Orlicí, mezi Kunvaldem a Javornicí a dále kolem Dobřece a Olešnice v Orlických horách. Jsou to tmavě šedomodré, bíle kropenaté horniny, středně zrnité, všesměrně masivní textury. Některé polohy jsou méně výrazně usměrněné souhlasně s geologickou strukturou. Hlavní součástí je polysynteticky lamelovaný plagioklas – andesin. Jeho hypidiomorfní vyrostlice jsou 2 - 3 mm velké. Plagioklasová indvidua jeví určitý stupeň plastických deformací, které svědčí o tom, že tavenina utuhla za působícího horotvorného tlaku. Plastické deformace jeví také nepravidelně omezený křemen. Z tmavých minerálů je 15 % deformovaných šupin biotitu a téměř stejné množství amfibolu. Akcesorie zastupuje hlavně apatit a titanit.
V rámci tomto tělesa existují přechody od křemenných dioritů ke granodioritům až žulám. I v tomto lomu lze najít partie, kde živcem je načervenalý ortoklas a plagioklas je kyselejší – oligoklas. Složení tmavých minerálů zůstává stejné. U žul se objevuje i muskovit a zirkon. (2)

Mineralogie:
Výplň puklin tvoří hlavně deformované kalcity, vzácnější jsou chlority (zelené šupinkaté minerály), které se vyskytují s kalcitem i s křemenem. Na puklinách se nachází i další minerály tzv. alpské parageneze. Popisovány jsou bílé a narůžovělé agregáty laumontitu a nově byl určen i stilbit. Pyritizace je vázána na kontaktní rohovcové ruly a amfibol-biotitické ruly. (2)

Zdroj:
Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech - Mistrovice (1)
Exkurze z mineralogie, petrologie a ložiskové geologie 26.5. - 1.6. 2003 (2)

Fotogalerie z návštěv

Mistrovice - 26.1.2008

Fotogalerie nálezů

Mistrovice - 26.1.2008

Literatura

V. Jedlička, J. Jirásek: Minerály z lomů v Mistrovicích u Jablonného nad Orlicí. Minerál č. 2, ročník 2011, MINERÁLY ORLICKÝCH HOR A JEJICH PODHŮŘÍ.

Bernard, J. H., a kol.: Mineralogie Československa. 2. vyd. Praha: Academia, 1981. s. 265, 412.

Martinec, P.: Geologický průvodce Orlickými horami a Podorlickem. Museum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, 1975, nepublikováno.

Lokalita na internetu

Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech - Mistrovice (1)
Exkurze z mineralogie, petrologie a ložiskové geologie 26.5. - 1.6. 2003 (2)
Mendelova univerzita v Brně - Mistrovice - Diorit (3)
M-Silnice - Mistrovice (4)

Citace