Mirošov

Lokalizace:
Činný kamenolom na pravé straně silnice z Mirošova na Blažkov, východně od okraje vesnice. (1)

Informace o lokalitě:
Obec Mirošov se nachází cca 16 km sv. od Velkého Meziříčí, činný lom se nachází 500 m v. od obce, po pravé straně silnice Mirošov – Blažkov. Lom provozuje firma Colas Jihlava a pro vstup do lomu je třeba povolení provozovatele. Lom je etážový o rozměru cca 300 x 400 m, se zahloubeným patrem. Lom je situován v horninách jv. části strážeckého moldanubika. Jedná se převážně o migmatitizované amfibol-biotitové nebo biotitové ruly, místy amfibolity. (2)

Geologie:
Mirošovský kamenolom je založen v amfibolitovém tělese obklopeném biotitickými pararulami. Tyto horniny jsou součástí strážeckého moldanubika (Mísař et al. 1983). V kamenolomu vystupuje masivní, všesměrně zrnité amfibolity, které často pozvolna přechází do amfibol-biotitických rul. Oba horninové typy jsou postiženy intenzivní migmatitizací. Převažují zde stromatitické migmatity, avšak běžné jsou také agmatity a nebulity. V amfibolitech a rulách se objevují až několik metrů mocná tělesa mramorů a vápenatosilikátových hornin. Na kontaktu rul a mramorů popisuje Novák (1985) těleso skarnu s následujícími zónami: pyroxen-plagioklasová, granát-pyroxenová a v centrální části se pak na hranici s mramory objevuje zóna wollastonitová. Většina těchto hornin je protkána drobnými karbonátovými a křemennými žilkami se sulfidy, chloritem a titanitem. (1)

Mineralogie:
Alpské žily jsou doprovázeny alterací hostitelských hornin, která se projevuje hlavně sericitizací plagioklasů a zatlačováním K-živce nově vznikajícím albitem. Dále jsou mezi produkty přeměn přítomny chlority, titanit a epidot (Vávra, 1994). Na lokalitě jsou hojné drobné pegmatitové žilky s jednoduchou minerální asociací (křemen, plagioklas, biotit, muskovit). Někdy se v akcesorickém množství může vyskytnout pyrit, titanit a chlorit (Vávra, 1994). Nerostné asociace jsou několika genetických typů (Černý, 1955): a) mineralizace pegmatitových, křemenných a kalcitových žilek (orthit, apatit, zirkon, amfibol, biotit, molybdenit, arzenopyrit, diopsid, titanit, amfibol, arzenopyrit, pyrhotin, chalkopyrit, pyrit, markazit) b) alpská parageneze (křemen, albit, pyrit, titanit, amfibol, adular, axinit, epidot, chlority, prehnit, datolith, kalcit) c) minerální asociace erlanových těles (zejména granát, diopsid, wollastonit) d) sekundární minerály (např. sádrovec, malachit, oxidy-hydrox.železa) Černý (1955) uvádí 37 minerálů. (1)

Zdroj:
Geologické lokality - Mirošov u Bystřice nad Pernštejnem ID:892 (1)
Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Mirošov (2)

Fotogalerie z návštěv

Mirošov - 12.8.2010

Fotogalerie nálezů

Připravuji...

Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kutná Hora: Kuttna, 2001.
ISBN 80-86406-14-8.

Černý P.(1955): Nerosty z amfibolitového lomu v Mirošově.-Časopis Morav.Muz.,XL, str.93-107.Brno.

Černý P. (1966): Pseudomorfózy chloritu a jílového minerálu po axinitu. – Čas. Mineral. Geol., 11, 3, 261-266.

Černý P. (1966): Stilbit z Mirošova u Strážku. – Čas. Mineral. Geol., 11, 4, 393-398.

Losos Zd.(2001):Mineralogicko-petrologická exkurze do oblasti Nedvědice-Rožná-Bory.- Exkurze České geologické společnosti č. 7, str.12-13, ČGÚ Praha.

Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – SPN Praha. 336 stran.

Novák M. (1985): Zonální reakční skarn mezi mramorem a amfibolitem z Mirošova u Strážku, západní Morava. – Acta Mus. Morav., LXX, 7-23.

Vávra V. (1994): Mineralogické a chemické studium nerostných asociací v amfibolitech u Mirošova. – MS diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno.

Vávra V. (1997): Asociace minerálů z alpských žil od Mirošova u Nového Města na Moravě. – Acta Mus. Morav., LXXXI, ½, 25-39.

Mirošov na internetu

Geologické lokality - Mirošov u Bystřice nad Pernštejnem ID:892 (1)
Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Mirošov (2)

Citace