František Jakubec - FraJa SW

Doubravice - lom

Lokalizace:
Lom na východním konci obce Doubravice, na rozcestí silnic: Doubravice - Kyje a odbočky na Železnici. (1)

Informace o lokalitě:
Velký stěnový lom (s občasnou těžbou) o dvou etážích s výžkou východní stěny 40 - 50 m a západní 25 - 35 m (celkem obě etáže asi 70 m). Celková výměra 0,75 ha. (1)

Geologie:
Lom v olivinických bazaltech až bazaltandezitech, označovaných také jako melafyry . Na spodní etáži byla při těžbě bazaltandezitu odkryta i tenká poloha (cca 45–50 cm) mafických jemně zrnitých vulkanoklastik s alterovanými střepinami skla a slídou v základní hmotě, uklánějících se pod úhlem 30° k JZ . Tato poloha leží na silně vezikulovaném nerovném povrchu bazaltandezitové lávy a ukazuje nám, že lávy jsou součástí vulkanosedimentárního sledu j. křídla tzv. novopacké antiklinály. Melafyry patří kozákovskému tělesu (Schovánková 1989) při rozhraní vrchlabského a prosečenského souvrství (autun), nově pak k lomnickému vulkanickému komplexu (Stárková et al. 2011).V lomu vystupuje relativně mohutná dislokační zóna poklesového charakteru směru ZSZ–VJV s odpovídajícími tektonickými ohlazy (striacemi) na zlomových plochách. Mladší mylonitizované zóny poklesového charakteru směru SZ–JV se vyznačují pravostrannou směrnou pohybovou komponentou. Oba tektonické systémy vystupují v jz. lomové stěně. (podle V. Zieglera přepracoval V. Prouza): V lomě se nepravidelně střídají mandlovcovité a masivní melafyry. Podle tohoto střídání soudí Ziegler (1977), že v lomu jsou tři lávové proudy. (1)

Mineralogie:
Nejvyšší proud je zachován na horní etáži a po stranách lomu a představuje melafyr s velkým množstvím dutin, ve kterých se nachází velmi pestrá minerální asociace /křemen a jeho barevné odrůdy, kalcit, baryt, chalcedon, palygorskit, některé zeolitové nerosty, limonit, goethit a další, jaspisy. Ve svrchní části lomu se vyskytují také sférolitické agregáty červenohnědých pseudomorfóz hematitu po vláknitém kalcitu. Následuje masivní andezitoid, ve kterém se vyskytují jen řídké dutiny. Jsou vyplněny především acháty velmi krásných barev. Třetí, nejspodnější proud, vystupuje dnes na bázi lomové stěny a odpovídá svým složením nejmladšímu proudu. Obsahuje též četné pukliny vyplněné hnědožlutými mechovými jaspisy, které jsou pro danou oblast charakteristické. (1)

Zdroj:
Geologické lokality - Kracíkův lom (Doubravice) ID:276 (1)

Fotogalerie nálezů

Připravuji...

Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora: Kuttna, 2000.
ISBN 80-86406-08-3.

Lom Doubravice na internetu

Geologické lokality - Kracíkův lom (Doubravice) ID:276 (1)
Stavoka Košice a.s - Kamenolom Doubravice (2)
Doubravice (Železnice) – Wikipedie (3)

Citace

(1)	Databáze významných geologických lokalit: 276 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/276.
(2)	STAVOKA KOSICE a.s. : Kamenolom Doubravice [online]. Dostupné z: http://www.stavokakosice.cz/kamenolom.asp.
(3)	Doubravice (Železnice) – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doubravice_(%C5%BDeleznice).