FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Dolní Bory - Hatě


Nejbohatší na minerály byly pegmatitové žíly v Hatích, dosud v nich bylo zjištěno 94 minerálních druhů. Největší žíla Oldřich byla několik stovek metrů dlouhá až 30 metrů mocná a byla vysledována do hloubky 130 m. Žíly vykazují více méně symetricky zonální stavbu. Od podložního i nadložního okraje směrem ke středu jsou složeny postupně z těchto zón: granitické, písmenkové (draselný živec je orientovaně prorůstán křemenem), blokové (tvořenou bloky draselného živce a křemene), která bývá někdy rozčleněna ve dvě samostatné zóny draselného živce a v křemenné jádro. Velikost jednotlivých minerálů vzrůstá od okrajů do středu žil, v němž dosahuje metrových rozměrů. Ještě je tu přítomna albitová zóna, tvořená převážně sodným živcem albitem, která jako nejmladší proniká mezi písmenkový a blokový pegmatit, je metasomatické povahy. V ní se vyskytuje většina vzácnějších minerálů. Časté jsou dutiny s vykrystalovanými minerály. (2)


Dolní Bory

Dolní Bory

Dolní Bory

Dolní Bory

Dolní Bory

Dolní Bory - Hatě

Lokalizace:
Skalní výchoz v Hatích, 1500 m Z. od obce Dolní Bory , 9 km SZ. od Křižanova. (1)

Informace o lokalitě:
Povrchový, zalesněný, výchoz s patrnými rekultivovanými pozůstatky po minulé těžbě. (1)

Geologie:
Povrchový výchoz v minulosti těžené žíly Oldřich SSZ. směru o úklonu 50-60° k VSV a maximální mocnosti 30 m. Pegmatitová žíla je vázána na borský granulitový masív strážeckého moldanubika. Naleziště charakteristické minerální asociace blokové i metasomatické zóny. (1)

Mineralogie:
K hlavním minerálům pegmatitů v Hatích patří živce, křemen a slídy. Z draselných živců je přítomen hlavně ortoklas, tvořící bloky až metrových rozměrů, v dutinách často dobře vykrystalovaný. Vzácný je pozdně vzniklý adulár. Destičkový albit v albitové zóně dosahuje jen centimetrových rozměrů, v dutinách tvoří srůsty drobnějších krystalů.
Křemen je někdy v jádru bloků růžový, je to růženín, často drahokamové kvality. Nejznámější je odtud záhněda. Z dutin blokových partií pocházejí zcela volné, až půlmetrové krystaly křemene nebo záhnědy, na něž narůstají jednotně orientované, kolem 1-3 cm velké krystaly kouřově zbarvené záhnědy. Z dutin v albitové zóně pocházejí sloupcovitě vyvinuté, světle hnědě zbarvené krystaly, které dosahují pouze centimetrových rozměrů. Časté jsou žezlově vyvinuté krystaly. Vzácný je křišťál, někdy i žezlový. Zjištěn byl také chalcedon.
Slídy jsou zastoupeny světlým muskovitem a tmavým biotitem. Muskovit vytváří až 1 dm² velké lupeny nebo dokonale vyvinuté menší krystaly v dutinách s albitem. Biotit je někdy na puklinách písmenkových živců uspořádán do větvičkovitých útvarů, v albitové zóně pak vytváří větší lupeny. Svým složením je blízký siderofylitu.
Nesporně nejznámějším minerálem zdejších pegmatitů je černý turmalín-skoryl. Tvoří hrubě stébelnaté agregáty i jemně jehličkovité krystaly. Sloupce složené z hrubších jehlic dosahují délky až 0,5 m. Sloupcovité krystaly zarostlé do bílého křemene, 2 až 3 cm silné, mohou být až 40 cm dlouhé. Jemně zrnité agregáty pronikají staršími živci a křemenem.
Pro pegmatity v Hatích je významná přítomnost hlinitých minerálů. Velmi častý v nich byl andalusit. Vytvářel sloupcovité krystaly, srůsty hypoparalelně srostlých sloupců nebo stébel, vzácněji kostkové agregáty, nejčastěji růžové barvy. Sloupce dosahují délky až 20 cm a jsou až 2 cm silné, jehlicovité agregáty větších rozměrů.
Andalusit doprovázejí další minerály s vysokým obsahem hliníku-modrý korund safír v zrnech až 0,5 cm velkých, tenké i silnější destičky stříbrně se lesknoucího diasporu, hvězdičkově uspořádaný pyrofylit. Vzácně se v něm nalezl hlinitý fosfát augelit a výrazně modrofialový fosfát scorzalit.
Vysoký obsah hliníku má také sekaninait, železnatý analog hořečnatého cordieritu, tvořící až půlmetrové krystaly, většinou částečně či zcela přeměněné ve směs slídnatých minerálů - tzv. pinit. Nepřeměněný sekaninait má modrofialovou barvu, která se v různých směrech mění, může dosahovat drahokamové kvality. Je výborně dělitelný v paralelně uspořádané destičky silné jen několik milimetrů. Destičky pokrývá tenký povlak zeleného chloritu a často také jehlice tmavozeleného amfibolu-ferogedritu. Sekaninait se přeměnil ještě v siderofylit, chloritoid, berthierin a paragonit.
Dalším hlinitým minerálem je granát, složením odpovídající almandinu-spessartinu.Tvoří 1-2 cm velké, tmavočerveně zbarvené krystaly zarostlé v bílém křemeni, shluky nebo též jemně zrnité až celistvé agregáty pronikající živci a křemenem. Byl zjištěn pouze na žíle Oldřich.
Další informace naleznete zde ... (2).

Zdroj:
Geologické lokality - Dolní Bory - ID:1078 (1)
Oficiální stránky obce Bory - Minerály z Borů a Cyrilova (2)


Dolní Bory


Dolní Bory

Fotogalerie nálezů

Připravuji...



Dolní Bory

Literatura

STANĚK, Josef. Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí. Bory: Obec Bory, 2009.
ISBN 978-80-254-5387-2.

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kutná Hora: Kuttna, 2001.
ISBN 80-86406-14-8.



Dolní Bory


Citace

Citace

(1) Databáze významných geologických lokalit: 1078 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1078.
(2) Mineralogie - bory.cz. Oficiální stránky obce BORY - bory.cz [online]. Copyright © Obec Bory 2019 [cit. 29.07.2019]. Dostupné z: https://www.bory.cz/osada-cyrilov/mineralogie.
(3) Dolní Bory - Hatě [online]. Copyright © Obec Bory 2019 [cit. 29.07.2019]. Dostupné z: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Dolni-Bory/DolniBory-text.htm.