Chvaletice

Lokalizace:
Skalní výchoz na jižním okraji úložiště popílku elektrárny Chvaletice. (1)

Informace o lokalitě:
Areál dřívější povrchové těžby a blízké okolí ložiska Chvaletice, skalní výchoz v blízkosti místní komunikace k úložišti popílku elektrárny Chvaletice, halda v blízkosti místní komunikace na severním okraji úložiště popílku. (1)

Geologie:
Jedná se o severní okraj železnohorského krystalinika, který je zde budován horninami proterozoického stáří, řazenými do chvaletické skupiny. Petrograficky jde o fylitizované jílovité břidlice, jílovito-grafitické břidlice a droby, které ve svých svrchních partiích zvětrávají v hlinité eluvium. Na tyto horniny je vázáno významné zrudnění, které bylo objektem těžby, území je součástí chráněného ložiskového území Chvaletice III. Jedná se o vulkanicko-sedimentární ložisko, které vzniklo v mořském prostředí, posléze byly horniny postiženy slabou regionální a kontaktní metamorfózou. Jižní okolí lokality je tvořeno jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří, odkrytými např. v činném lomu Chvaletice. Od severu nasedají na toto skalní podloží svrchnokřídové sedimenty, které se v místě lokality vyskytují nepravidelně a v denudačních zbytcích, jejich mocnost přibývá směrem k severovýchodu. Stratigraficky se jedná o perucko-korycanské souvrství stáří cenoman, petrograficky o jílovce, pískovce a slepence a vápnité pískovce (příbojová facie).Území je modifikováno výraznou antropogenní činností, nejdříve bylo postiženo povrchovou těžbou, těžily se zde manganové a železné rudy a posléze od roku 1949 do roku 1975 pyritová břidlice. Nejvyšší těžba byla dosažena v 60. letech 20 století, vznikl hluboký několikapatrový lom (cca 2 km dlouhý a 700 m široký) a v jeho blízkosti naopak mohutné haldy a tři odkaliště. Haldy deponované na odkalištích bývalé úpravny tvoří evidovaná ložiska manganové rudy (Chvaletice, odkaliště 1 a 2, Řečany, odkaliště 3). Po zastavení těžby rud byl povrchový lom využit jako úložiště popílku z elektrárny Chvaletice (byla postavena ve druhé polovině 70. let 20. století) a v současné době je celý zavezen popílkem. (1)

Mineralogie:
Lokalita je (byla) významným mineralogickým nalezištěm evropského významu, nacházely se zde karbonáty a silikáty manganu a železa (rodochrozit a rodonit) a sulfidy železa (pyrit), a další, mnohdy raritní minerály (pyroxmangit, helvín aj.). (1)
V lomu se nacházely trhliny s Alpskou paragenezí s nálezy Rodochrozitu MnCO3, Rodonitu (Mn2+, Ca)5Si5O15, Vivianitu Fe3(PO4)3 · 8H2O, Neotokitu (Mn,Fe2+)SiO3.H2O, Cronstedtitu Fe2Fe(Si,Fe)2O5(OH)4 a vzácně i Melanoflogitu SiO2. Toto je však již minulost. (2)

Zdroj:
Geologické lokality - Chvaletice - ID : 3587 (1)
Minerály a zkameněliny - Janda Rudolf - Nálezová zpráva lom Chvaletice (2)

Fotografie z návštěv

Chvaletice - 15.3.2008

Chvaletice - 15.3.2008

Chvaletice - 6.12.2008

Chvaletice - 6.12.2008

Chvaletice - 16.3.2011

Chvaletice - 22.11.2014

Fotogalerie nálezů

Chvaletice - vzorky - 11.4.2008

Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech: Die interessantesten mineralogische Fundstellen in Tschechien. Kutná Hora: Kuttna, 2000.
ISBN 80-86406-08-3.

PAULIŠ, Petr. Mineralogické lokality okolí Kutné Hory. Kutná Hora: Kuttna, 1999.
ISBN 80-902719-0-1.

Chvaletice na internetu

Geologické lokality - Chvaletice - ID : 3587 (1)
Chvaletice - Václav Macháček (2)
Železné hory - Geologicky významná oblast - Chvaletice (3)

Citace