Běloves - Jiráskův lom

Lokalizace:
Obec Běloves se nachází asi 3 km od Náchoda, vlastně se dá říct, že přímo navazuje na Náchod. Projedeme Náchodem a pokračujeme směrem na dnes již bývalý hraniční přechod s Polskem. Po pravé straně máme velké panelákové sídliště, do kterého odbočíme a pokračujeme dále až přijedeme k mostu přes řeku Metuji, který přejedeme a pokračujeme k hotelu „Bonato“. Tam je možno zaparkovat a vydat se po zelené turistické značce směrem k pěchotnímu dělostřeleckému srubu „Březinka“. Po chvíli dorazíme k louce, přes kterou pokračuje zelená značka, my však odbočíme doprava směrem k okraji lesa, tam už narazíme na lesní cestu, po které pokračujeme do strmého kopce. Cesta vede přímo do opuštěného Jiráskova lomu, vzdálenost z Bělovse je cca 1,5 km.

Informace o lokalitě:
Hlavní podíl zrudnění je tvořen jemně zrnitým červenohnědým kupritem, vyskytujícím se nejčastěji na puklinách spolu se směsí hematitu, chryzokolu a Mn-oxidů. V menším množství vytvářel kuprit drobné oktaedry či tenké jehličky. Vzácněji prorůstal kuprit stříbřitě šedý kujný arsenik mědi α-domeykit, který rychle nabíhá do žlutohněda. Ještě vzácnější je podobný algodonit, který se zde většinou vyskytuje jen v mikroskopické velikosti (Paděra 1951). V kupritu byla zjištěna též měď, nejčastěji však jen mikroskopická. Zajímavé jsou i sekundární minerály mědi, z nichž nejhojnější byly modrozelené povlaky chryzokolu. Z dalších se objevovaly povlaky malachitu a azuritu, olivově zelené jehličky olivenitu, bledozelené práškové nálety connellitu a modrozelené šupinky tirolitu. Z mikroskopického arsenopyritu, obsahujícího podíl kobaltu vznikl vzácný erytrin (Paděra 1953).

Geologie:
Jedná se o klasické naleziště měděných minerálů. Okolí Bělovse patří po geologické stránce k nejsevernějším výběžkům krystalka Orlických hor.Tvoří ho poměrně jednotvárné souvrství chloriticko-sericitických a grafiticko-sericitických fylitů, patřících k sérii „novoměstských fylitů proterozoického stáří. Zdejší měděná mineralizace, kterou poprvé popsal Petrascheck (1903) a následně Rosický (1906), je vázána na nepravou ložní žílu žulového porfyru, pronikající fylity. Měděné zrudnění je v porfyru obsaženo jen ve velmi malém množství. K lokálnímu nahromadění došlo druhotně v cementační zóně větrajících partií v místech tektonického porušení. Z cementačních akumulací kupritu vznikly pozdějšími oxidačními procesy druhotné minerály mědi.

Mineralogie:
Minerály zjištěné na lokalitě: albit, algodonit, ankerit,aragonit, arsenopyrit, azurit, connellit, α-domeykit, erytrin, hematit, chalkopyrit, chalkozín, chryzokol, kalcit, křemen, kuprit, malachit, měď, olivenit,pyrhotin, pyrit, sádrovec, stříbro, tenorit, tirolit.

Z historie naleziště:
Počátek dolování v této lokalitě není znám, ale je pravděpodobné, že se zde pracovalo v 15. století. V roce 1652 nechal na náchodském panství vyhledávat rudy jeho majitel Octavius Piccolomini. Zůstalo však jen u pokusů nevelkého rozsahu. Jednou z průzkumných prací byla jistě štola pod Montací, s pozdějším názvem Dračí díra ( asi 200 m z. od lomu). Poslední a neúspěšný pokus o obnovení těžby v této štole byl proveden v roce 1919 (Doubek 1996). V tu dobu již nad štolou existoval Jiráskův lom. Práce v lomu byly ukončeny v roce 1935 (Fajst a Holásek 1961). Na počátku šedesátých let minulého století zde byl proveden geologický průzkum, který zjistil jen nevýznamný rozsah Cu-zrudnění (Hošek 1961).

Zdroj:
PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II.: Kutná Hora: Kuttna, 2003.

Zajímavosti v okolí (ne mineralogické):
Dále bych doporučil k návštěvě dělostřelecký pěchotní srub „Březinka", dalo by se říct na dohled od lomu. Je kompletně restaurován a uveden do stavu před začátkem okupace, tedy jako v roce 1938. Srub je plně vybaven jak dobovým zařízením, tak zbraněmi, včetně funkčního pevnostního kanónu, určeného přímo pro tento srub. Je to jeden z nejlépe restaurovaných pěchotních srubů, které jsem zatím navštívil. Za návštěvu také stojí nedaleká pevnost „Dobrošov", kde je umístěn komplex opevnění, navzájem propojených podzemními chodbami.

Fotogalerie z návštěv

Jiráskův lom - Běloves - 13.1.2008

Jiráskův lom - Běloves - 3.2.2008

Jiráskův lom - Běloves - 16.3.2008

Jiráskův lom - Běloves - 28.10.2009

Jiráskův lom - Běloves - 23.4.2011

Jiráskův lom - Běloves - 10.8.2014

Fotogalerie nálezů

Jiráskův lom - Běloves - vzorky

Literatura

Doubek, Zdeněk. Jiráskův lom a Dračí díra v Bělovsi u Náchoda . Minerál, 1996, Roč. 4, č. 6, s. 381-384. ISSN 1210-0710 .

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II.: Die interessantesten mineralogische Fundstellen in Tschechien II. Kutná Hora: Kuttna, 2003.
ISBN 80-86406-27-X.

Jiráskův lom na internetu

Citace