Co sbírám - mineralogické lokality nejbližšího okolí
Orlické hory a jejich podhůří
Podhůří Orlických hor není obvzlášť bohaté na mineralogická naleziště. Ale i zde můžeme najít několik zajímavých mineralogických lokalit, především v samotných Orlických horách (Čertův důl, Vápenný vrch, Nová Ves u Orlického Záhoří). V širším okolí se nacházejí také lomy, jak činné (Masty, Litice, Černá skála), tak již mimo provoz (Špičák u Deštného, Pěčín). V okolí Jásenné a Šestajovic lze sbírat zkamenělá dřeva.
Geologie Orlických hor
Orlické hory jsou tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Starohorní kadomské (assyntské) vrásnění vyzdvihlo z původně zarovnané plochy Orlicko-kladskou klenbu. Při hercynském vrásnění (před 420–250 mil. lety) pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před 140–65 mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V orlickozáhorské brázdě se z této doby dodnes dochovaly zbytky opukových sedimentů s prvními zkamenělými stopami života. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety), které dalo vzniknout např. Alpám a karpatskému oblouku, došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům (Marušin kámen, Sfinga, jihovýchodní svah Koruny).
Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že na území CHKO nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Nacházejí se tu dvě větší a značný počet drobných již netěžených ložisek stavebního kamene (Špičák, Pěčín …), dvě lokality historických vápencových lomů (Horní Olešnice, Vápenný vrch) a pozůstatky po rudných průzkumech (Zdobnice, Říčky v O.h., Orlické Záhoří) jako bodová narušení terénu.
Zdroj: Správa CHKO Orlické Hory - Mineralogie
Mineralogie Orlických hor
Minerály metamorfovaných hornin najdeme v okolí Čertova dolu a na úbočí vrchu Zakletý (distén, granát, turmalín, rutil a apatit).
Minerály v usazených horninách slínovcích - opukách jsou zastoupeny pyritovými konkrecemi hlízovitého tvaru. Těžké minerály v říčních a potočních sedimentech obsahují především v různém poměru typické akcesorické minerály vyvřelých a přeměněných hornin - apatit, zirkon, turmalín, granát, rutil, staurolit, magnetit, amfibol, epidot, leukoxen a limonit. V náplavech potoků přitékajících z Orlických hor do horního toku řeky Zdobnice a Říčky, i z náplavů těchto řek byly nalezeny scheelit, wolframit a kassiterit.
Hydrotermální minerály byly objeveny v jihozápadním okolí Nové Vsi u Orlického Záhoří (ložisko zrudnění Pb-Zn). Obdobné zrudnění bylo zjištěno při geologickém průzkumu v šedesátých letech u Velké Zdobnice, v krystalických vápencích stroňské série. Hlavním minerálem je hrubě zrnitý, téměř černý sfalerit s drobnými uzavřeninami chalkopyritu. Dalšími minerály jsou chalkopyrit a galenit.
Průzkum na uranové zrudnění byl ukončen v r. 1964. v okolí Kamence, Říček a Nebeské Rybné. Krátké žíly smolince, někdy doprovázené karbonátovou žilovinou, vyplňují drobné trhliny ve svorech stroňské série. Charakteristickým doprovodem zdejšího uranového zrudnění je polymetalická mineralizace s fluoritem. Na všech lokalitách jsou přítomny i lamprofyrové žíly, často mineralizované fluoritem.
Zdroj: Správa CHKO Orlické Hory - Mineralogie