Obora - U Tramvaje

Lokalizace:
Jedná se o malý lůmek mezi obcemi Jabloňany a Obora zhruba 5 km JZ od obce Boskovice a necelý 1 km od obce Obora. Území je součástí Boskovické brázdy jejího podcelku Malá Haná v části označované Krhovský hřbet. (1)

Informace o lokalitě:
Lokalita záhy po svém objevení přinesla velké množství fosilního hmyzu. Patří mezi deset nejdůležitějších lokalit s nálezy permského hmyzu na světě. Kromě hmyzu zde byly nalezeny pozůstatky permských obojživelníků a rostlin. (2)
Díky četným nálezům obratlovců a zejména hmyzu patří lokalita mezi světově významná naleziště permské fauny. V nedávných letech zde byly prováděny rozsáhlé paleontologické výzkumy odbornou veřejnosti, ale i amatérskými sběrateli. Lokalita byla neodbornými zásahy amatérských sběratelů často ničena. Aby se zamezilo komerčnímu využívání, byla lokalita zakoupena pro vědecké účely Masarykovy univerzity v roce 2010 ředitelem Mendelova muzea, Dr. O. Dostálem. Za tímto účelem byla v minulém roce na místo dopravena tramvaj, která má obnovit genius loci. Původně zde stávala dřevěná tramvaj, která sloužila jako zázemí pro badatele. Na počátku osmdesátých let však vyhořela. Nová tramvaj bohužel byla vandaly záhy poškozena, a proto se přistoupilo k oplocení celé lokality. V období jaro – podzim 2013 byly na lokalitě provedeny pozemní úpravy. Vybudovány cestičky, odvezená zvětralá suť a odstraněny náletové dřeviny. (1)

Geologie:
Z geologické pozice je lokalita řazena do severního křídla boskovické brázdy, které je vyplněno sedimenty spodního permu. Podle litostratigrafického začlenění je Obora přiřazena do letovického souvrství oblasti letovické, k bačovskému pelokarbonátovému obzoru (Pešek et al., 2001). Jedná se asi o 16metrový profil). Na bázi profilu se nachází laminované jílovité prachovce s flórou a faunou. Vrstvy přecházejí do šedých až zelenošedých jílovitých prachovců s vrstvami karbonátových konkrecí a několika vložkami prachovce až jemnozrnného pískovce, tyto vrstvy jsou chudé na zkameněliny a bioturbaci. Překrývají je nažloutlé jílovce, nad kterými jsou laminované žluto-hnědé jílovité prachovce s fosilními stopami na povrchu sedimentu. Nejsvrchnější část profilu tvoří asi 180 cm mocná vrstva jemně laminovaných bituminózních karbonátů, kde se nachází největší množství fosilií. V nadloží je vrstva jílovitého prachovce. V profilu jde o sled jezerních offshore – neashore facií (Šimůnek, Martínek 2009). Na permské sedimenty diskordantně nasedají sedimenty křídového útvaru, které patří faciálně do jižní části orlicko – žďárské oblasti České křídové tabule a jsou tvořeny vrstvami sladkovodního a i mořského cenomanu a vrstvami spodního turonu. Sedimenty tercierního stáří nebyly v blízkém okolí lokality doloženy. Tégly nalezneme východně od Býkovic a v menších výchozech u Drnovic. Kvartérní pokryv je tvořen eluviálními a svahovými hlínami, spraší a svahovou sutí (Dvořák, Havlena 1957). Na studované lokalitě se z holocénních sedimentů nacházejí svahoviny a sedimenty antropogenního původu. (1)

Paleontologie:
Nejnovější výzkumy na lokalitě Obora a jejím okolí pocházejí z počátku 21. století. Pod vedením Štamberga a Šimůnka mezi roky 2001 - 2003 probíhaly výzkumy boskovické brázdy v rámci grantů, které zahrnuly i tuto oblast. Nejkomplexnější přehled paleontologických a paleontologicko - stratigrafických výzkumů boskovické brázdy z období od 19. do 20. století včetně jednotlivých nalezišť podal Ivanov (2003). Ivanov (2003) provedl na lokalitě Obora I orientační sběry flóry (determinoval – Z. Šimůnek) Culmitzschia hirmeri, Otovicia hypnoides, Walchia sp. a fauny, které představovaly nálezy konchostrak Lioestheria oboraensis. Zajíc, Štamberg (2004) a Štamberg, Zajíc (2008) podali přehled nálezů fosílií boskovické brázdy. Zajíc a Štamberg (2004) korelovali významné fosiliferní horizonty a podali přehled jednotlivých studovaných lokalit. Lokalitu Obora rozdělili na dva fosiliferní horizonty, na spodní horizont tvořený jílovci, který obsahuje hmyz a konchostraky, a vrchní horizont tvořený světle šedými karbonáty, obsahující paprskoploutvé ryby rodu Paramblypterus a obojživelníky rodu Discosauriscus. Mikuláš a Martínek (2006) ve své práci popsali a interpretovali fosilní stopy z jednotlivých lokalit boskovické brázdy. Z lokality Obora zkoumali dva nálezy po pohybu obojživelníka a několik vzorků, které bylo těžké systematicky zařadit, nejspíše jako Palaeophycus. Podle Mikuláše a Martínka (2006) lokality severní části boskovické brázdy, Bačovské lomy a Míchovský kopec (tzv. bačovského a míchovského horizontu), mají podobnou bioturbaci, což ukazuje, že bituminózní karbonáty obou lokalit mohou být ekvivalentní. Lokalita Obora však vykazuje rozdílnou bioturbaci bituminózního karbonátu. Pod bituminózními karbonáty od 2 do 15 m převažují jílovité prachovce s nenarušenou laminací, které mají jen špatně znatelnou bioturbaci. Pouze několik decimetrů pod fosiliferním horizontem se vyskytuje vrstva se stopami po pohybu obojživelníků. (1)

Zdroj:
Jiří Kemsa - Tafonomie a paleoekologie fosilních nálezů lokality Obora - Diplomová práce 2015 (1)
Obec Obora - Paleontologie (2)

Fotogalerie z návštěv

Obora - U Tramvaje - 1.11.2014

Fotogalerie nálezů

Literatura

CHLUPÁČ, Ivo. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002, str. 436.
ISBN 80-200-0914-0.

Obora - U Tramvaje na internetu

Jiří Kemsa - Tafonomie a paleoekologie fosilních nálezů lokality Obora - Diplomová práce 2015 (1)
Obec Obora - Paleontologie (2) Geologické lokality - Obora (3)

Citace