KŘÍDOVÉ SEDIMENTY V OKOLÍ LOMU MASTY

Na zelené břidlice zde v období pozdní křídy transgredovalo nejprve perucko-korycanské souvrství (cenoman). Zbytky souvrství jsou vidět pouze v erozi obnažených partii Zlatého potoka a na tektonicky vyzdvižených krách. Posléze se uložilo také mladší bělohorské souvrství, které vystupuje ve většině případů na povrch. Význačný profil těchto souvrství, který je zaregistrován v databázi Významných geologických lokalit, spravovaných Českou geologickou službou (dále jen ČGS), leží přibližně 500 metrů od lomu (KOLEK 1981).

Profil začíná odspodu proterozoickými zelenými břidlicemi, na které posléze nasedají laterity až bauxity. Po lateritech následují vrstvy, odpovídající perucko-korycanskému souvrství, šedých kaolinických jílovců s příměsí organické drti, pravděpodobně rostlinného původu. Výše profil pokračuje sedimentací hrubozrnného slepence přes pískovec až k slínovci. Dále následují černošedé jemnozrnné prachovce. V Poslední nejvýše již sedimentují polohy spodního turonu, konkrétně bělohorského souvrství a to ukládáním kvádrových pískovců (POKORNÝ 2005). (1)

Citace