FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Markoušovice - důl Ignác



Markoušovice, dnes součást Velkých Svatoňovic, mají mnoho zajímavostí. Mezi ně patří objevení černého uhlí v roce 1590. Jeho dobývání se následně rozšířilo po celých Jestřebích horách a trvalo přesně 400 let. V samotných Markoušovicích, na pomezí někdejšího náchodského a trutnovského panství, patřil k nejvýznamnějším důlním podnikům Důl sv. Ignáce z konce 18. století. Původně měl jenom kaskádu rumpálových úpadních jam, vyhloubených po úklonu 5. bukovské sloje, a také odvodňovací štolu, ale v polovině 19. století bylo zdejší dolové pole otevřeno 174,5 m hlubokou svislou jámou, která díky parnímu těžnímu stroji získala jméno Ignatzi Maschinenschacht – Strojní jáma Ignác.
Dolovalo se zde až do roku 1899. Uhlí se odtud odváželo systémem úzkokolejných koňských drah a bremstů (svážných tratí s brzdnými stroji) do Starého Sedloňova, kde poblíž dědičné štoly sv. Františka Xaverského stávalo uhelné prádlo. Uhlí se v něm zbavovalo kamenných příměsí, na sítech rozdělovalo na několik druhů podle velikosti a takto upravené dopravovalo po další koňské dráze až do Malých Svatoňovic k dalšímu zpracování v koksových pecích i v briketárně a také k expedici na vlakovém nádraží. (1)

Markoušovice - důl Ignác

Markoušovice - důl Ignác

Markoušovice - důl Ignác

Markoušovice - důl Ignác

Lokalizace:
Na konci obce Maroušovice před zákazem vjezdu všech motorových vozidel u pomníku padlých v 1. sv. válce, odbočka vpravo přes mostek a dále k lesu, kde asfaltová silnice odbočuje vpravo, odbočit vlevo na lesní cestu směrem do kopce.

Informace o lokalitě:
Halda u obce Markoušovice má délku 150 – 200 m a výšku okolo 20 m. Celkem zde bylo uloženo 36 000 m3 hlušiny a odpadního materiálu. Podíl uhelné hmoty se odhaduje na 40 %, tj. zhruba 18 000 t. Halda zahořela v roce 2006 nejspíše vinnou lesních dělníků, kteří zde na vrcholu již zarostlé haldy pálili vykácené odpadní dřevo. (3)

Geologie:
.

Paleontologie:
.

Zdroj:
Časopis Krkonoše - Jizerské hory - Poklady hořící haldy (1)
Časopis Krkonoše - Jizerské hory - O markoušovické sklárně a její Tovární jámě (2)
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve - Diplomová práce - Bc. Michal Čurda (3)



Markoušovice - důl Ignác


Markoušovice - důl Ignác

Fotogalerie nálezů



Markoušovice - důl Ignác

Literatura

Jirásek, Václav - Markoušovická jáma Ignác - nejvýznamnější uhelný důl trutnovského panství. Jirásek, Václav. In: Sborník příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa / Trutnov : Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2006 s. 81-91.

Jirásek, Václav - O dolování černého uhlí v markoušovicko-svatoňovické oblasti na Jestřebích horách. Jirásek, Václav. Malé Svatoňovice : Obec Malé Svatoňovice, 2006. 87 s., fot. ISBN:80-239-7443-8

V. Jirásek, P. Pauliš, L. Koťátko: Minerály hořící haldy dolu Ignác v Markoušovicích u Trutnova. Minerál Číslo 3, ročník 2008.



Markoušovice - důl Ignác na internetu


Citace

Citace

(1) Václav Jirásek, Poklady hořící haldy [online]. Krkonoše a Jizerské hory 6/2007 : Copyright © Správa KRNAP 2000 [cit. 22.12.2020]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2007-06-02,2
(2) Václav Jirásek, O markoušovické sklárně a její Tovární jámě [online]. Krkonoše a Jizerské hory 8/2012 : Copyright © Správa KRNAP 2000 [cit. 22.12.2020]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2012-08-32,2
(3) 014_Hořící halda dolu Ignác | Zonerama.com. Unlimited space for your photos | Zonerama.com [online]. Copyright © 2020 ZONER software, a.s. [cit. 22.12.2020]. Dostupné z: https://www.zonerama.com/stano/Album/84253
(4) Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve | Digitální repozitář UK. Digitální repozitář UK [online]. Copyright © 2017 [cit. 22.12.2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72250