FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Deštné v O.H. - Špičák - lom

Opuštěný rozsáhlý lom o čtyřech patrech, v minulosti těžba pyroxenicko-amfibolického gabrodioritu. Na spodním patře zbytky zpracování kamene (drtička) jinak zasucený a zarostlý. II. patro -nejrozsáhlejší těžba; III. patro - křemenná žíla.
Zdroj: Česká geologická služba - Geologické lokality



Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Špičák - Deštné v O.H.

Lokalizace:
Špičák u Deštného v Orlických horách, vrch 2 km zsz. od Deštného, 1 km j. od Plasnice, kóta 841 m, starý kamenolom na sv. straně kopce.

Informace o lokalitě:
Asi 2 km sz. od Deštného v Orlických horách najdeme dva zalesněné vrcholy, z nichž jeden se označuje jako Špičák. V s. až sv. svahu byl založen etážový lom, který se v současné době již netěží. Do lomu je přístup po asfaltové komunikaci, která odbočuje vpravo z ohybu silnice č. 309 za osadou Plasnice, cca 50 m za odbočkou na Sedloňov. Lom byl založen před druhou světovou válkou a uveden do provozu v roce 1938. Po válce byl proveden detailní průzkum na využití Ti rud, který se ale ukázal jako neperspektivní. Kamenivo se dále v lomu těžilo až do konce 20. století.

Geologie:
Gabrový masiv proniká jazykovitě amfiboly a zelenými břidlicemi bazální části série novoměstských fylitů. Je to ploché těleso ukloněné pod úhlem 60º k severovýchodu (generelně s geologickou stavbou). Na povrchu vytváří srpovitě zahnuté těleso dlouhé 3 km a široké asi 400 m. Gabro, odolné proti zvětrávání, tvoří samostatný hřbet rovnoběžný s hřebenovou částí orlických hor.
V celé části odkrytého masivu je hornina velmi jednotná, lišící se pouze variabilitou velikosti krystalů plagioklasu. Hlavním minerálem je lištovitý šedý plagioklas, složením odpovídající labradoritu až bytownitu, příp. i andesinu. V hornině vytváří bílé, tence tabulkovité krystaly, na lomu s dobře patrným lamelováním. Velikost lišt kolísá od 1×10 mm do 3 ×28 mm. Dalším minerálem je jehličkovitý amfibol aktinolit až uralit, vzniklý rozkladem pyroxenů (diallagu a hyperstenu). Má šedozelenou barvu a vyplňuje prostory mezi lištami plagioklasů. pyroxeny se zachovaly jen v mikroskopických zbytcích. Proces přeměny pyroxenů na uralit nazýváme uralitizace. Živce jsou zde také postiženy přeměněnou – vznikají z nich minerály ze skupiny zoisit-epidot.
V některých partiích je hornina tmavá, chudá na plagioklasy. Při pečlivém prohlížení horniny upoutá pozornost velké množství kovově šedých lesklých zrn ilmenitu. Ten se vyloučil jako první minerál z taveniny, je proto vázán na tmavé minerály. Z tmavých partií jsou známy šmouhy tvořené až z 80 % jen ilmenitem. Proběhl zde i orientační geologický průzkum na ilmenit jako zdroj titanu, ale z důvodu jeho nízkého obsahu byl negativní. Místy se objevují i polohy složené výhradně z lišt plagioklasů – lze mluvit o anortozitu nebo labradoritovci.

Mineralogie:
Podél puklin docházelo ke vzniku celé řady minerálů z hydrotermálních roztoků. Mimo narůžovělé živce vznikají pektolit, natrolit, heulandit, prehnit a jílové minerály. Vzácný byl nález zeleného fluoritu na pektolitu.
V amfibolech je zarostlý dlouze sloupečkový apatit. Vzácně byly nalezeny magnetit a chalkopyrit

Zdroj:
Exkurze z mineralogie, petrologie a ložiskové geologie 26.5. - 1.6. 2003
Multimediální mineralogicko - petrografický exkurzní průvodce po území Čech



Špičák - Deštné v O.H.


Špičák - Deštné v O.H.

Fotogalerie nálezů

Připravuji...



Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II.

Literatura

PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II. Kutná Hora: Kuttna, 2003. s. 56. ISBN 80-86406-27-X.

Bernard, J. H., a kol.: Mineralogie Československa. 2. vyd. Praha: Academia, 1981. s. 52.

Martinec, P.: Geologický průvodce Orlickými horami a Podorlickem. Museum Orlických hor v Rychnově n./Kn., 1975, nepublikováno.



Špičák - Deštné v O.H. na internetutu