FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Žacléř - Důl Jan Šverma (Zkameněliny)



Areál dolu Jan Šverma je poslední dochovalou památkou na hlubinné uhelné hornictví ve východních Čechách, které je písemně dokumentováno již od 16. století. Komplexy budov těžních souborů jam Jan a Julie jsou prohlášeny kulturními památkami ČR.(2)

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Žacléř - Důl Jan Šverma

Lokalizace:
Bývalé ložisko černého uhlí Jan Šverma leží ve východočeském regionu, severovýchodně od Žacléře v českém křídle vnitrosudetské pánve, při okraji s Polskem.

Informace o lokalitě:
Důlními díly jámy Jan Šverma byly odkryty dvě souslojí žacléřského souvrství, označovány jako spodní a svrchní žacléřské souslojí nebo jako podložní a nadložní sloj. Obě sloje jsou o sebe odděleny asi 30-40 m mocným bezuhelným meziložím. Důl Jan Šverma reprezentuje nejvíce zahloubené místo žacléřské příčné deprese.

Geologie:
Důl Jan Šverma je ložisko v temeni brachyantiklinály, kde se dostávaly k povrchu sloje 400 m mocného žacléřského souslojí. Žacléřské souslojí lze rozložit na větší počet samostatných cyklů. V cyklech se obvykle vyskytují od spodní hranice cyklu do nadloží tyto horniny: slepence (až pískovce) – písčité břidlice – břidlice – stigmariové břidlice – uhelná sloj – břidlice. Horniny jiného petrografického složení nebyly v dole zjištěny. Z téměř 60 slojí, vyskytujících se v žacléřském souvrství, je většina uložena v lampertických vrstvách, jen několik nejmladších slojí ve vrstvách dolsko-žďáreckých. Sloje jsou číslovány od shora dolů a jejich průměrná mocnost je 0,7 m, některé však dosahují mocnosti až 2m.

Paleontologie:
V ložiskové oblasti jsou pouze sedimenty karbonu. Stratigrafie je založena především na základě litologie, i přesto má fytopaleontologie své uplatnění. Fosílie živočišného původu nejsou v této části vnitrosudetské pánve známy (Štefek 1996).
Fosilní flóra dolu Jan Šverma pochází převážně z lampertických vrstev, které se ukládaly ve vestfalu A – vestfalu B (Nemějc 1958). V této době se ukládalo značné množství aleuropelitů, vhodných pro zachování velkého množství květeny. Výrazné rostlinné zbytky pro spodní dvě třetiny lampertických vrstev tvoří Neuralethopteris schlehanii a pro svrchní třetinu Lonchopteris rugosa (Tásler et al. 1979).
Hojně se v této oblasti vyskytují druhy Sigillaria rugosa, S. schlothemiana, Annularia radiata, Sphenophyllum amplun, Discopteris karwinensis, D. schlumanni, Sphenopteris flexuosissima, S. schvetzei, Mariopteris beneckei, M. muricata, Neuropteris gigantea, N. schlehan, Alethopteris ecurrens, A. lonchitica, Lonchopteris conjugata, Linopteris muensteri, L. neuropteroies (Havlena 1964). Němejc (1968) také uvádí druh Trigonocarpus sp.
Tásler et al. (1979) zjistili dále druhy: Lepidodendron aculeatum, L. acutum, L. simile, Lepidophloios acerosus, L. laricinus, Asreophyllites equsetiformis, Sphenophyllum cuneifolium, S. laurentii, S. trigonophylla, S. schutzei, Alloiopteris coralloides, A. essinghii, Sphenopteris schatzlarensis, S. obtusiloba, Pecopteris plumosa, P. miltonii a Neuropteris obliqua.
Pešek et al. (2001) v lampertických vrstvách uvedli velmi hojný výskyt druhu Paripteris gigantea. Dále, navíc od výše vypsaných, druhy Mariopteris glabra, Alethopteris urophylla, Karinopteris acuta, Palmatopteris furcata, Sphenopteris frenzii, Alloiopteris angustissima, Calamites ramosus, C. cistii, Lepidodendron laricinus, Ulvopteris auriculata.

Zdroj:
Lucie Kleprlíková - Permokarbonská flóra dolu Jan Šverma v Žacléři (bakalářská práce - Brno 2014)



Žacléř - Důl Jan Šverma


Žacléř - Důl Jan Šverma


Žacléř - Důl Jan Šverma

Literatura



Žacléř - Důl Jan Šverma na internetu