FraJa SW

SoftWare, HardWare, Sítě, ...

Svatý Jan pod Skalou (Zkameněliny)



Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Lokalizace:
Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází v samotném srdci Českého krasu a spolu s celosvětově proslulým a turisticky vyhledávaným hradem Karlštejn patří mezi nezapomenutelné dominanty okresu. (2)

Informace o lokalitě:
Obcí protéká potok Loděnice, často nazývaný Kačák, který mezi sousední Hostimí tvoří romantické údolí zaříznuté ve staroprvohorních sedimentech. Pěnovce ve Svatém Janu patří k nejvýznamnějším a nejmocnějším akumulacím tohoto typu v Čechách. (2)

Geologie:
Profil je složený z různých typů pěnovce s vmezeřenými fosilními půdami a polohami klastického materiálu v nejsvrchnější části profilu. Část kopce byla v minulosti erodována a odtěžena. Studium hlubších částí profilu (pod úrovní hladiny vody) bylo možné z vrtu. Pěnovce jsou překryty sedimenty štěrkové terasy loděnického (kačáckého) toku. Terasa obsahuje dobře zaoblené valouny sp. paleozoika i svr. proterozoika a ostrohranné úlomky vápenců. Terasa je pravděpodobně ranně holocénního stáří. Datování profilu bylo uděláno na základě měkkýšové fauny, archeologických nálezů, radiometrického datování. Zjištěné stáří odpovídá atlantiku až subboreálu. (1)

Paleontologie:
Nejčastěji se zde objevují trilobiti, od nichž však nacházíme pouze (i když výjimka potvrzuje pravidlo!) úlomky. Nejhojnějším druhem je Cheirurus insignis, charakteristický trnitým ocasním štítem a výrazně členěnou hlavou. Mezi další významné druhy, které patří mezi velmi vyhledávané exempláře, patří Trochorus speciosa a Dicranopeltis scabra. Od těchto trilobitů se našly ocasní štíty, výrazně pokryté granulací. Celé jedince však nalezneme opravdu vzácně, o čemž svědčí i to, že v i Národním muzeu v Praze jich mají pouhých patnáct a ti pocházejí z doby Joachima Barranda, kdy se zde mohly ještě ve velkém odkrývat skalní masivy a nejednalo se o přísně chráněný krajinný fenomén.
Dále můžeme narazit na výrazné, zhruba půlkruhovité ocasní štíty trilobita Diacalymene diademata s výraznou segmentací, drobné formy Decoroproetus decorus a mnoho jiných. Kromě typických trilobitů máme také možnost nalézt celou řadu zkamenělin jiných živočichů, kteří s nimi obývali silurské moře, především ramenonožců. Mezi nejčastější patří druh Leptagonia rugaurita, Cyrtia exporrecta nebo Ygera bidecorata. U ramenonožců a mlžů je na této lokalitě charakteristické zbarvení schránek do růžovofialova, což je způsobeno druhotnou mineralizací jejich schránek. Jejich nálezy, i když většinou nedosahují délky více než pár centimetrů, bývají oceňované i z estetického hlediska. (2)

Zdroj:
Geologické lokality - Svatý Jan pod Skalou (1)
Svět geologie - Výlety do terénu - Svatý Jan pod Skalou (2)



Svatý Jan pod Skalou

Fotogalerie z návštěv

Svatý Jan pod Skalou - 13.8.2015



Svatý Jan pod Skalou

Fotogalerie nálezů



Svatý Jan pod Skalou

Literatura

CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. Praha: Academia, 1988.

CHLUPÁČ, Ivo. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002.
ISBN 80-200-0914-0.



Svatý Jan pod Skalou na internetu